20 C 147/2024-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 134 Kč s tím, že se jedná o cenu za zemní plyn dodaný žalobkyní žalované v období od 4. 8. 2022 do 17. 1. 2023, který žalobkyně žalované dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2010. Dále se žalobkyně domáhala částky 100 Kč za zaslanou upomínku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované požadovala také zaplacení zákonných úroků z prodlení 15 % ročně, a to z částky 18 134 Kč od 11. 2. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne 30. 4. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu do odběrného místa , adresa, . Z obchodních podmínek dodávky zemního plynu soud zjistil, že se žalobkyně smlouvou zavázala zajistit pro žalovanou přepravu a distribuci plynu a systémové služby a žalovaná se zavázala za tyto služby řádně zaplatit dle ceníku zemního plynu. Dle části IV. bodu 18 podmínek, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti (tj. při nezaplacení stanovených plateb). Z vyúčtování za plyn č. , hodnota, ze dne 27. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované dodaný plyn za období od 4. 8. 2022 do 17. 1. 2023 částkou ve výši 18 134 Kč splatnou dne 10. 2. 2023.5. Upomínkou ze dne 1. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, vyúčtované na základě faktury č. , hodnota, . Fakturou č. , hodnota, byla žalované za upomínku naúčtována částka 100 Kč s datem splatnosti 15. 3. 2023. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 18 964,33 Kč předžalobní upomínkou ze dne 19. 5. 2023, která byla dne 19. 5. 2023 odeslána žalované, jak plyne z potvrzení o podání zásilky6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle ustanovení § 72 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.8. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 30. 4. 2010 platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu se všemi náležitostmi požadovanými energetickým zákonem, na základě které žalobkyně dodávala žalované do jí označeného odběrného místa zemní plyn. Žalovaná však cenu za odebraný plyn neuhradila ani z části, a soud ji proto k zaplacení dlužné částky zavázal včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala ode dne následujícího po splatnosti faktury. Soud žalobkyni přiznal právo i na poplatek 100 Kč za zaslanou upomínku, neboť si tak účastníci ujednali.10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Zástupce žalobkyně, který je plátcem daně z přidané hodnoty, učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále za každý z těchto úkonů náleží podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát (například řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 147/2024, 20 C 270/2023, 20 C 23/2023).