20 C 18/2024-27 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 040,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný jednal při sjednání smlouvy jako podnikatel. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 15,99 % ročně, a to alespoň pravidelnými minimálními měsíčními splátkami ve výši 4 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Dále se žalovaný zavázal hradit související poplatky. V důsledku prodlení žalovaného s platbou splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 6. 2023. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 26 034,88 Kč, poplatků za vedení karty 196 Kč (4 x 49 Kč), kapitalizovaného úroku 1 409,23 Kč za dobu do 19. 6. 2023, poplatků za prodlení s úhradou splátek ve výši 2 400 Kč (4 x 600 Kč), úroku z prodlení 30 % ročně z částky 27 444,11 Kč od 29. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl o věci bez nařízení jednání.3. Z předložených důkazních prostředků soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty ze dne 15. 6. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný při sjednání smlouvy jednal jako podnikatel a úvěr sjednal pro podnikatelské účely. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v souladu se smluvními podmínkami i s úrokem 15,99 % ročně. Žalovaný se současně zavázal hradit i související poplatky, přičemž poplatek za vedení karty byl stanoven na 49 Kč měsíčně, poplatek za prodlení s minimální splátkou byl 600 Kč a dále byly ve smlouvě specifikovány další poplatky. Úvěr se žalovaný zavázal splácet alespoň minimálními měsíčními splátkami ve výši 4 % z vyčerpaného úvěru, úroků, úroků z prodlení a poplatků (a popř. přečerpané částky). Banka byla i po zániku závazku oprávněna v případě prodlení žalovaného úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení 30 % ročně, a to až do úplného splacení pohledávek.4. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky. V bodě 31, 32 VOP bylo ujednáno, že pokud bude žalovaný v prodlení s plněním jakékoliv pohledávky, byla banka oprávněna svým rozhodnutím prohlásit kteroukoliv pohledávku za ihned splatnou a požádat žalovaného o její splacení. Bodem 43 bylo stanoveno, že úroky, které nebudou ke dni splatnosti řádně zaplaceny, má banka právo připisovat k částkám dříve splatným (jistině, poplatkům, úrokům atd.) a dosud neuhrazeným a dále je úročit úrokem z prodlení.5. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný začal čerpat úvěr dne 27. 6. 2020, a to v částce 30 000 Kč, dále bylo z historie zjištěno, že žalovaný úvěrový rámec dále čerpal a jakým způsobem. Žalobkyně účtovala žalovanému související poplatky, poplatky za prodlení s úhradou splátek, úroky, úroky z prodlení. Z historie bylo dále zjištěno, jakým způsobem žalovaný svůj dluh splácel. Poslední splátku žalovaný zaplatil dne 13. 3. 2023 ve výši 5 025 Kč, poté se dostal do prodlení. Celkový dluh žalovaného ke dni 2. 6. 2023 činil 30 040,11 Kč. Totéž bylo zjištěno z výpisu ke kreditní kartě , Anonymizováno, , právnická osoba, .6. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou povinné minimální splátky o více než 30 dnů žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru žalovaného ke dni 19. 6. 2023 přípisem z téhož dne. Žalobkyně požádala žalovaného o úhradu částky 30 040,11 Kč, která byla tvořena jistinou 26 034,88 Kč, úrokem ke dni zesplatnění 1 409,23 Kč, poplatky 2 596 Kč. Žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka ze dne 30. 6. 2023, na základě které byl vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání dopisu s tím, že jinak bude k soudu podána žaloba. K výzvě byl doložen formulář uznání dluhu.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, čímž se stal zůstatek úvěru spolu s poplatky a s úrokem splatným.11. Podle § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.12. Dle § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Dle § 122 odst. odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.13. Soud má na základě žalobkyní předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 15. 6. 2020 platně smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný sjednal smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem 15,99 % ročně alespoň pravidelnými minimálními měsíčními splátkami ve výši 4 % z vyčerpaného úvěru, úroků, úroků z prodlení a poplatků (a popř. přečerpané částky). Žalovaný se rovněž zavázal uhradit i další sjednané poplatky za dodatečné služby žalobkyně, a to mimo jiné poplatek za vedení karty ve výši 49 Kč měsíčně. Dále byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta v souladu s § 2048 o. z. ve výši 600 Kč, která mohla být žalovanému účtována v případě prodlení s úhradou měsíční minimální splátky. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla smluvené finanční prostředky, které čerpal prostřednictvím kreditní karty, žalovaný si však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, když přestal splácet minimální měsíční splátky, pročež v souladu se smluvním ujednáním došlo ve smyslu § 1931 o. z. k zesplatnění úvěru dne 19. 6. 2023. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení načerpané jistiny ve výši 26 034,88 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 19. 6. 2023 ve výši 1 409,23 Kč. Oprávněným je rovněž požadavek žalobkyně na smluvně sjednané dlužné poplatky za vedení karty 196 Kč (4 x 49 Kč). Dále žalobkyni vzniklo právo na účtovanou smluvní pokutu 2 400 Kč (4 x 600 Kč za prodlení s každou měsíční splátkou).14. S ohledem na prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na smluvně sjednaný úrok z prodlení, a to z dlužné částky jistiny a úroku ve výši 30 % ročně, neboť mezi účastníky byla sjednána možnost úročení úroků úroky z prodlení (viz bod 43 Všeobecných produktových podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy). Úroky z prodlení žalobkyně požadovala ve smluvně stanovené výši 30 % ročně z částky 27 444,11 Kč za dobu od 29. 6. 2023 do zaplacení. Pokud se týká požadavku na zaplacení smluvního úroku z prodlení, soud uvádí, že s ohledem na § 122 odst. 1 písm. b), odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má žalobkyně vůči žalovanému coby podnikající fyzické osobě nárok na smluvní úrok z prodlení v požadované roční 30 % sazbě pouze za dobu prvních 90 dnů prodlení, počítaných od zesplatnění úvěru, tj. ode dne 19. 6. 2023 do 18. 9. 2023 (žalobkyně přitom úrok z prodlení požadovala až od 29. 6. 2023). Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tj. od 19. 9. 2023) pak žalobkyni vzniká právo pouze na úrok odpovídají zákonným úrokům z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně. Soud proto žalobu částečně zamítl co do nároku na zaplacení úroku z prodlení ve zbývajících 15 % ročně za dobu od 19. 9. 2023 do