22 C 245/2023-73 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce jakožto podnikající fyzická osoba se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 61 500 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že dne , datum, způsobila žalovaná dopravní nehodu, při které vznikla žalobci škoda na vozidle tovární značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále též jen „poškozené vozidlo“), v důsledku níž bylo vozidlo neschopno provozu. Žalobce, který vozidlo využíval ke své podnikatelské činnosti, si musel pronajmout vozidlo náhradní, kdy náklady na pronájem činily 106 500 Kč bez DPH (128 865 Kč včetně DPH). Vedlejší účastník na straně žalované – , Jméno účastníka, ., IČO , IČO účastníka, , sídlem , adresa, (dále též jen „vedlejší účastník“) měla s žalovanou uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nicméně fakturu na výše uvedenou částku zaplatil pouze částečně; co do 61 500 Kč odmítl cenu za pronájem náhradního vozidla uhradit, neboť na základě předložené dokumentace a zjištěného rozsahu poškození vozidla měl za to, že na opravu postačovalo 30 dnů. Prodloužení doby opravy poškozeného vozidla však bylo způsobeno objektivní nedostupností náhradních dílů (z důvodu pandemie COVID-19, války na Ukrajině i přechodu na elektromobilitu a konsekventním útlumem výroby dílů pro automobily s klasickým pohonem) a žalobce tuto dobu nemohl nijak ovlivnit; trval tedy na tom, že náklady na pronájem náhradního vozidla vynaložil účelně, a to už jen s ohledem na to, že náhradní vozidlo potřeboval k výkonu své samostatné výdělečné činnosti. Z výše uvedených důvodů se žalobce domáhá po žalované úhrady toho, co za ni odmítl uhradit vedlejší účastník. Žalovaná navzdory předžalobní výzvě dosud zažalovanou částku žalobci neuhradila.2. Žalovaná nárok ani částečně neuznala. Namítala především, že žaloba je příliš stroze formulovaná a nevyplývá z ní příčinná souvislost mezi vznikem a následkem škodné události.3. Vedlejší účastník podpořil argumentaci žalované a nad její rámec trval na tom, že doba potřebná k opravě poškozeného vozidla činí i při zohlednění obvyklých čekacích lhůt pro dodání náhradních dílů obvykle 15 dnů, maximálně 30 dnů; pokud tedy žalobce požaduje náhradu nákladů za použití náhradního vozidla za období přesahující oněch 30 dnů (tj. dalších 41 dnů), chybí zde příčinná souvislost mezi jednáním žalované a škodlivým následkem. Při nařízeném jednání dále poukázal na to, že faktická délka opravy činila pouhé 3 pracovní dny (což vyplynulo z kalkulace ze systému oprávce).4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne , datum, skutečně došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná, jedoucí ve vozidle , Anonymizováno, , RZ , SPZ, . Rovněž žádný z účastníků nezpochybňoval, že žalovaná a vedlejší účastník uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (to potvrzuje též předložený „Návrh pojistné smlouvy č. , hodnota, “). Nesporné bylo též to, že vedlejší účastník vyplatil žalobci z pojistného plnění pouze 45 000 Kč za pronájem náhradního vozidla a že co do 61 500 Kč tyto náklady neuznal (to vyplývá též z dokumentu s názvem „Seznámení s výší pojistného plnění“ ze dne 24. 5. 2023). Konečně žalovaná a vedlejší účastník nezpochybňovali ani to, že poškozené vozidlo sloužilo k výkonu samostatné výdělečné činnosti žalobce [samostatná výdělečná činnost žalobce v oboru „silniční motorová doprava – nákladní (…)“ vyplývá z veřejně dostupných údajů v živnostenském rejstříku].5. Účastníci se však nebyli schopni shodnout na tom, zda délka opravy vozidla byla přiměřená a odůvodněná, a konsekventně, zda pronájem náhradního vozidla po celkových 71 dnů byl účelně vynaloženým nákladem. V rámci této hlavní argumentační linie pak žalovaná spolu s vedlejším účastníkem předestřela tezi, že nedostatek náhradních dílů (byl-li skutečně důvodem prodlevy s opravou poškozeného vozidla) nelze klást žalované či vedlejšímu účastníku k tíži. Žalobce však rovněž zastával názor, že objektivní nedostupnost náhradních dílů nelze klást ani k tíži jeho, navíc zdůrazňoval, že pokud by si náhradní vozidlo nepronajal, škoda (v podobě ušlého zisku) by byla s největší pravděpodobností ještě vyšší, sloužilo-li poškozené vozidlo k jeho podnikatelské činnosti.6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že opravu poškozeného vozidla prováděl autoservis , právnická osoba, ., IČ , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále též jen „autoservis“), který k věci poskytl své vyjádření nazvané jako „Oprava vozu , jméno FO, Sprinter 514 FG – SPZ , SPZ, “. V tomto vyjádření autoservis uvedl, že oprava poškozeného vozidla probíhala ve dnech 9. 2. 2023 do 25. 4. 2023 včetně, kdy vůz byl do autoservisu odtažen z důvodu nepojízdnosti a nebyl tedy zařazen v řádném harmonogramu oprav. Čekací doba jakkoli poškozených vozů je minimálně 60 kalendářních dnů a s ohledem na profesionalitu neupřednostňuje autoservis žádné klienty, a proto má za to, že délka opravy byla v dané době zcela běžná a započala v okamžiku uvolnění (plánované) kapacity, dle metodických pokynů výrobce, kdy použití (tehdy nedostupných) originálních náhradních dílů a provedení karosářských a lakýrnických prací podle metodiky výrobce je nezbytnou součástí garance kvality. Co se týče poškozených náhradních dílů a důvodů jejich nedostupnosti, vyjádřil se autoservis v tom smyslu, že nedokáže již určit, jaké konkrétní díly byly nedostupné, neboť tímto způsobem nevede evidenci (náhradní díly se objednávají v blocích pro více vozidel). Autoservis dále uvedl, že s ohledem na rozsah poškození byl k posouzení výše škody přizván vedlejší účastník, který však neučinil směrem k autoservisu žádný dotaz na stav opravy.7. Informace o nedostupnosti náhradních dílů vyplývají z článků publikovaných dne 20. 1. 2023 a 27. 5. 2023 na http://tn.nova.cz.8. Daňovým dokladem (fakturou) č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2023, splatnou ke dni 17. 5. 2023, vyúčtoval dodavatel , jméno FO, Autodoprava, IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , žalobci jakožto odběrateli částku 128 865 Kč včetně DPH (106 500 Kč bez DPH) za pronájem , Anonymizováno, vozidla , jméno FO, Sprinter 511, RZ , SPZ, , a to za 71 dní po 1 500 Kč.9. Předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2023, podanou k poštovní přepravě téhož dne, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení této výzvy; ta se však vrátila žalobci zpět jako nedoručená.10. Generální klauzuli občanskoprávní prevence představuje § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „občanský zákoník“), který stanoví, že „[v]yžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného“. Odpovědnost za škodu pak lze vymezit jako zvláštní závazkový vztah mezi škůdcem a poškozeným, který vyplývá z předchozího porušení právní povinnosti ze strany škůdce (závazek z deliktu), a jenž je založen na povinnosti škůdce nahradit poškozenému takto způsobenou škodu, a tomu odpovídající právo poškozeného tuto náhradu po škůdci žádat a případně se jí domáhat i u soudu. Obecnými předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy jsou zaprvé objektivní stránka, tedy porušení právní povinnosti (delikt, protiprávní čin nebo stav), zadruhé vznik újmy ve sféře poškozeného (ať již ve formě materiální škody, či nemajetkové újmy), zatřetí příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy (tzv. kauzální nexus), a konečně začtvrté (s výhradou toho, co bude uvedeno dále) subjektivní stránka, tedy zavinění buď ve formě úmyslu, nebo ve formě nedbalosti.11. V souzené věci nebylo sporu o tom, že k poškození vozidla žalobce došlo dne , datum, při autonehodě, kterou zavinila žalovaná. Podle § 2927 odst. 1 věta první občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Provoz vozidel je častým zdrojem kolizí a z nich plynoucích škod, a proto tuto oblast pokrývá též úprava povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Zvláštní úprava povinnosti k náhradě újmy způsobené provozem dopravy či dopravního prostředku přitom není založena na porušení právní povinnosti (srov. § 2910 občanského zákoníku, který stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.), ani nepočítá se zaviněním (jak obecně vyplývá z § 2895 občanského zákoníku, který říká, že škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.); je tedy konstruována jako odpovědnost objektivní. Podmínky vzniku odpovědnosti žalované za poškození žalobcova vozidla tedy má soud, na podkladě nesporných tvrzení účastníků, za splněné, včetně příčinné souvislosti mezi jednáním žalované (au