27 C 231/2024-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 923 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za objednané zboží ze dne 16. 10. 2023, které žalobkyně dodala dne 17. 10. 2023 do provozovny , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , které žalovaný provozoval. Na dodané zboží v ceně 28 923 Kč žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, s datem splatnosti 26. 10. 2023. Na tuto částku byla dne 17. 10. 2023 započtena částka 3 000 Kč za žalovaným vrácené vratné obaly. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni zažalovanou částku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný si u žalobkyně objednal dodání zboží, a to pochutin, alkoholických a nealkoholických nápojů. Dodání zboží v ceně 28 923 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 10. 2023, splatnou dne 26. 10. 2023. Při dodání objednaného zboží žalovaný dne 17. 10. 2023 vrátil žalobkyni 3 vratné obaly v celkové hodnotě 3 000 Kč, jak je zaznamenáno na dokladu o potvrzení předání v hotovosti a opravném daňovém dokladu – dobropisu č. , hodnota, ze dne 17. 10. 2023. Žalovaný svými dvěma podpisy potvrdil, že řidiči žalobkyně nepředal žádnou hotovost. Dle listiny označené jako „seznam faktur vydaných s platbami“ ze dne 7. 2. 2024 byla na uvedenou fakturu uhrazena/započtena dne 17. 10. 2023 částka 3 000 Kč (evidováno pod dokladem č. , hodnota, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky 25 923 Kč předžalobní upomínkou ze dne 16. 2. 2024, odeslanou téhož dne do datové schránky žalovaného.5. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2087 o. z., prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Podle § 2118 o. z., kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.6. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. V souladu s § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud hodnotil předložené listinné důkazy podle § 132 o. s. ř. a má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v rámci jejich podnikatelské činnosti platně uzavřena kupní smlouva v ústní formě (viz § 559 o. z. a § 560 o. z. a contrario), jejímž předmětem byla dodávka pochutin, alkoholických a nealkoholických nápojů žalovanému. Žalobkyně coby prodávající si své povinnosti z kupní smlouvy splnila, když dne 17. 10. 2023 dodala žalovanému jím určené zboží. Žalovaný toto zboží převzal. Na dodané zboží v celkové hodnotě 28 923 Kč žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, s datem splatnosti dne 26. 10. 2023. Na vyúčtovanou cenu zboží byla následně započtena částka 3 000 Kč představující cenu za vratné obaly. Mimo to žalovaný z vyúčtované kupní ceny žalobkyni ničeho neuhradil a zůstal jí tak dlužen za dodání zboží částku 25 923 Kč. Soud jej proto zavázal zaplatit žalobkyni jednak kupní cenu ve výši 25 923 Kč a jednak zákonný úrok z prodlení z této částky od prvního dne prodlení žalovaného stanoveného ve faktuře č. , hodnota, , tedy od 27. 10. 2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně plně doložila písemnými důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nikterak nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.8. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. bylo dále žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť se v dané věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 038 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby včetně jejího doplnění k výzvě soudu, které soud považoval ze jeden úkon právní služby, neboť tvrzení uvedená v doplnění žaloby byla potřebná k úspěšnému uplatnění žalobního nároku) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad jejího advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 9 895 Kč.10. Lhůta k plnění i zaplacení nákladů řízení byla soudem ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. určena jako zákonná třídenní.