27 C 239/2023-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 27 351 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že převažující činností vykonávanou žalovanou je dle klasifikace ekonomických činností OKEČ , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (sazba 8,4 promile), pročež je žalovaná povinna hradit žalobkyni pojistné dle § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Žalovaná byla povinna zaplatit pojistné v částce 35 627 Kč za dobu od I. čtvrtletí 2021 do II. čtvrtletí 2023. Toto pojistné ovšem uhradila opožděně. Žalobkyně se proto nyní domáhá částky zvýšeného pojistného 27 351 Kč, které bylo naúčtováno ve výši 10 % z dlužné částky pojistného za každý měsíc v prodlení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z předložených důkazních prostředků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což bylo zjištěno výpisem z obchodního rejstříku. Žalovaná byla povinna žalobkyni uhradit na řádném pojistném odpovědnosti žalované za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za období od I. čtvrtletí 2021 do II. čtvrtletí 2023 částku ve výši 35 627 Kč. Jelikož žalovaná pojistné uhradila opožděně, vyúčtovala žalobkyně žalované zvýšené pojistné ve výši 27 351 Kč, což soud zjistil z „Přehledu pojistného a „Výpočtu dlužné částky.“ Žalovaná na svůj dluh 27 351 Kč ničeho neuhradila ani přes výzvu k úhradě dluhu na zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele ze dne 20. 10. 2023. Výzva byla dle dokumentu s názvem „spisová služba“ odeslána datovou zprávou dne 20. 10. 2023 a doručena žalované dne 31. 10. 2023.4. Podle § 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb.5. Podle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „vyhláška“), zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny u České pojišťovny, a. s., ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992; takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů, b) u Kooperativy, pojišťovny, a., Anonymizováno, s., ostatní zaměstnavatelé.6. Podle § 12 odst. 1 vyhlášky, povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.7. Podle § 12 odst. 2 vyhlášky, pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.8. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky, pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října.9. Podle § 12 odst. 8 vyhlášky, nesplnil-li zaměstnavatel povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo sdělil-li pojišťovně nesprávné či neúplné údaje, je pojišťovna oprávněna požadovat od něho úhradu zvýšených nákladů vzniklých pojišťovně porušením uvedených povinností.10. Podle § 12 odst. 9 vyhlášky, nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.11. Soud na základě hodnocení důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná jako zaměstnavatel má stanovenou povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Žalovaná byla povinna žalobkyni uhradit za období od I. čtvrtletí 2021 do II. čtvrtletí 2023 řádné pojistné ve výši 35 627 Kč, vypočtené v souladu s § 12 odst. 2 vyhlášky za použití sazby 8,4 promile (převažující činnost žalované OKEČ , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) dle přílohy vyhlášky. Jelikož žalovaná řádné zákonné pojištění neuhradila ve lhůtách dle § 12 odst. 3 vyhlášky, uplatnila žalobkyně v souladu s § 12 odst. 9 vyhlášky zvýšení o 10 % za každý započatý měsíc z dlužných částek v celkové výši 27 351 Kč. Žalovaná na svůj dluh 27 351 Kč ničeho neuhradila. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění zákonných povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a i prokázala, kdy a jak dluh uhradila, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, soud žalobě v rozsahu nároku na zaplacení částky v celkové výši 27 351 Kč vyhověl. Soud žalobkyni také přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli.12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 568 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 368 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony po 100 Kč v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.