27 C 249/2023-71 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud počínaje dnem 1. 12. 2023 rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti k jejím zletilém dětem. Ta byla vůči žalovanému naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 4. 2. 2019, č. j. 0 P 220/2015-206, a vůči žalované rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 1. 3. 2022 č. j. 28 C 6/2021-59. Svůj návrh, podaný opatrovnicí, matkou žalobkyně, odůvodnila tím, že je od , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, trvale upoutána na lůžko, je závislá na celodenní pomoci opatrovníka, není schopna se o sebe postarat ani nekomunikuje. Opatrovnice jí aktuálně vyřizuje invalidní důchod, jinak žalobkyně žádný příjem nemá. Veškeré náklady za žalobkyni hradí její rodiče ze svých úspor. Opatrovnice pobírá příspěvek na péči, přitom se snaží splatit dluhy žalobkyně. Obě děti žalobkyně již ukončily své studium, žalovaná měla nastoupit do zaměstnání a žalovaný zahájil podnikatelskou činnost.2. Žalovaný se zrušením vyživovací povinnosti vyslovil souhlas, neboť od , datum, pracuje jako OSVČ. Současně poukázal na dlužné výživné za dobu do , datum, , pro které je vedena exekuce.3. Žalovaná se k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti výslovně nevyjádřila, uvedla však, že aktuálně nemá žádné příjmy ani výdaje, je nezaměstnaná a evidovaná v seznamu uchazečů o zaměstnání. Nepobírá žádné sociální dávky ani příspěvek v nezaměstnanosti.4. Soud za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.6. Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 7. 2023, č.j. 28 Nc 12001/2023-31 byla , Jméno opatrovnice, jmenována opatrovnicí žalobkyně k zastupování mimo jiné při každém právním jednání, při kterém je třeba jejího vlastnoručního podpisu.7. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajská pobočka , adresa, , kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 23. 11. 2023 byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči, neboť žalobkyně je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve IV. stupni – úplná závislost. Dále byly předloženy lékařské zprávy žalobkyně z , právnická osoba, , z níž také plyne, že je plně závislá na pomoci třetí osoby.8. Opatrovnice žalobkyně dne , datum, požádala o invalidní důchod pro žalobkyni.9. Žalobkyně prostřednictvím své opatrovnice dále předložila tabulku shrnující její příjmy a výdaje. Dále doložila vyúčtování za elektřinu za 18. 12. 2022 až 7. 12. 2023, za vodné a stočné za rok 2023, které hradí rodiče žalobkyně, kteří o žalobkyni pečují. Opatrovnice žalobkyně uhradila výživné pro nezletilou dceru žalobkyně za období od ledna 2023 do ledna 2024 ve výši 1 500 Kč měsíčně.10. Dle soudem vyžádané zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 5. 1. 2024 žalobkyně není vedena v registru zaměstnanců, není vedena v evidenci OSVČ na OSSZ v , adresa, ani nepobírá důchod. K žalované bylo sděleno, že není vedena v registru zaměstnanců, není vedena v evidenci OSVČ na OSSZ v , adresa, ani nepobírá důchod. K žalovanému bylo sděleno, že je od , datum, evidován jako OSVČ, důchod nepobírá.11. Dle zprávy Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 16. 1. 2024 nejsou žalované ani žalovanému vypláceny žádné dávky státní sociální podpory ani dávky hmotné nouze. Žalobkyně byla vedena jako uchazečka o zaměstnání na Úřadě práce , adresa, do , datum, , poté byla vyřazena na vlastní žádost. Žalovaný doposud nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání. Žalovaná je od , datum, vedena jako uchazečka o zaměstnání, doposud bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, protože o ni doposud nepožádala.12. Městský úřad , adresa, k dotazu soudu uvedl, že žádný z účastníků není evidován jako provozovatel či vlastník silničních vozidel.13. Z připojeného trestního spisu sp. zn. 3 T 125/2022 bylo zjištěno, že okresní státní zástupce podal návrh na potrestání žalobkyně z důvodu, že nepřispívala na výživné pro své děti. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 20. 4. 2023, č. j. 3 T 125/2022 – 91, bylo trestní stíhání žalobkyně pro přečin zanedbání povinné výživy přerušeno z důvodu, že obviněnou nelze pro její stávající zdravotní stav postavit před soud. Součástí trestního spisu je rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 4. 2. 2019, č. j. 0 P 220/2015-206, který nabyl právní moci dne 28. 3. 2019, dle kterého je žalobkyně povinna přispívat na výživu žalovaného částkou ve výši 1 800 Kč měsíčně. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 1. 3. 2022 č. j. 28 C 6/2021-59, který nabyl právní moci dne 5. 5. 2022, plyne, že žalobkyně je povinna přispívat na výživu žalované částku 1 000 Kč na účet Úřadu práce České republiky.14. Žalovaný doložil, že vůči žalobkyni podal dne 29. 5. 2023 exekuční návrh na dlužné výživné.15. Žalovaný doložil výuční list, podle kterého dne , datum, ukončil středoškolské vzdělání. Dle výpisu z živnostenského rejstříku je osobou samostatně výdělečně činnou se vznikem oprávnění ke dni , datum, . Žalovaná doložila průkazku uchazeče o zaměstnání.16. Dle zprávy , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaná ukončila své studium na této škole dne , datum, .17. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.18. Podle § 163 o. s. ř. platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.19. Soud má na základě předložených listinných důkazů, které soud hodnotil podle § 132 o. s. ř, za prokázané, že podaná žaloba je důvodná. Žalovaný, který je synem žalobkyně, ukončil středoškolské studium a od , Anonymizováno, roku 2023 je již výdělečně činný. Žalovaná již také ukončila své středoškolské studium, v současné době není nikde zaměstnána a je evidována na úřadu práce. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný je plnohodnotně schopen se sám živit. V případě žalované, která dosud nikde nepracuje lze dále konstatovat, že z ničeho nevyplynulo, že by její schopnosti a možnost začít pracovat v tomto směru byly jakkoliv omezené. Z ničeho také nevyplynulo, že by po ukončení studia žalované či žalovaného se vyživovací povinnost žalobkyně vůči jejím zletilým dětem opětovně obnovila. Oba žalovaní tedy nadále již nejsou odkázáni na poskytování výživného ze strany žalobkyně a její vyživovací povinnost již netrvá. Sám žalovaný přitom vyslovil s tímto žalobním návrhem souhlas a žalovaná uvedené závěry nijak nerozporovala. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně k žalovanému i žalované dle žalobního návrhu k datu 1. 12. 2023 do budoucna.20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně nenavrhovala přiznání nákladů a ani neuváděla, že by jí nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.