27 C 25/2024-37 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 58 441 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 4. 10. 2022. Požadovaná částka představuje neuhrazenou cenu za odebranou elektřinu v období od 26. 10. 2022 do 26. 1. 2023 v odběrném místě na adrese , adresa, .2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla řádně doručeno, nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.3. V projednávané věci je přítomen cizí prvek, jelikož žalovaná má bydliště na Slovensku. Pravomoc a příslušnost nadepsaného soudu k projednání a rozhodnutí této věci vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, tzv. Brusel I bis, podle kterého může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb místo, kde služby podle smlouvy byly poskytovány, což bylo v daném případě odběrné místo v , adresa, . Rozhodným právem je právo české s ohledem na čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, tzv. Řím I, jelikož smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště; žalobkyně má sídlo na území České republiky.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 4. 10. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny („Smlouva na elektřinu“), v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , za což se žalovaná zavázala platit cenu určenou ve smlouvě a dle předloženého ceníku žalobkyně, a to formou měsíčních záloh. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky elektřiny a plynu. (OPD). Mimořádnou (konečnou) fakturou č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2023, splatnou dne 10. 3. 2023, na částku 58 441 Kč, žalobkyně vyfakturovala odebranou elektřinu v období od 26. 10. 2022 do 26. 1. 2023. Na celkem vyúčtovanou částku 64 441,47 Kč žalobkyně započetla žalovanou uhrazenou zálohu ve výši 6 000 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky jednak e-mailovou upomínkou ze dne 24. 10. 2023 a jednak předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2023, odeslanou dne 25. 10. 2023.5. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud hodnotil předložené listinné důkazy podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 4. 10. 2022 platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny se všemi náležitostmi požadovanými zejména v § 50 energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost řádně a včas hradit žalobkyni platby za odebranou elektřinu a za období od 26. 10. 2022 do 26. 1. 2023 jí vznikl dluh ve výši 58 441 Kč. Jelikož žalovaná cenu za dodávky uvedené komodity neuhradila, soud ji zavázal, aby tak učinila. Nezaplacením za odebranou elektřinu ve lhůtě splatnosti dne 10. 3. 2023, stanovené ve faktuře č. , hodnota, , se žalovaná dostala následujícího dne do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila listinnými důkazy, a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 523 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 923 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis předžalobní výzvy a žaloby).