ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2024:27.C.261.2023.1 Datum: 2024-04-26 Předmět: zaplacení 43 329,86 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."] ["osoba blízká""smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: zaplacení 43 329,86 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/20)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 43 329,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 6. 8. 2020, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v souladu se smlouvou spolu s úrokem a sjednanými poplatky za související služby v pravidelných měsíčních splátkách po 1 139 Kč. Následně se však dostala do prodlení a žalobkyně proto ke dni 14. 3. 2022 úvěr zesplatnila. Žalovaná uhradila jen 16 321,70 Kč. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení vyčerpané jistiny 41 829,86 Kč, poplatků po splatnosti ve výši 1 500 Kč (za 3 výzvy k zaplacení dluhu ze dne 31. 10. 2021, 28. 11. 2021 a 30. 12. 2021 à 500 Kč), úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 41 829,86 Kč ode dne zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 5 238,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 23. 1. 2023 v kapitalizované výši 3 225,63 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 41 829,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 43 329,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z výpisu z běžného účtu žalované, výpisu z interních hodnotících systémů a externích informačních databází (insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí, z výpisu z databáze CBCB, CRIF), z příjmů a výdajů žalované a tyto porovnávala se statickým modelem z ČSÚ.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř.3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dne 29. 7. 2020 žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, Žalovaná v žádosti uvedla, že pobírá důchod ve výši 12 276 Kč, žije s rodiči a pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 300 Kč. Nemá osobu blízkou závislou na jejím příjmu. Z předložených dat o žádosti bylo zjištěno, že platební kapacita žalované byla vyhodnocena na 5 249,50 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 1 139 Kč je tedy dostatečná. Z informací z Credit Bureau (CBCB informace) soud zjistil, že žalovaná měla aktivní dvě žádosti o úvěr (osobní a revolvingový). Dále byl předložen výpis z účtu žalované, ze kterého plyne, že žalované byl dne 13. 5. 2020. 12. 6. 2020 a 13. 7. 2020 vyplacen invalidní důchod ve výši 12 236 Kč. Žalobkyně doložila rovněž jednak výpisy z běžného účtu žalované za dobu duben až červenec 2020 a jednak od 13. 1. 2020 do 25. 8. 2020, z nichž plyne, že jediným příjmem žalované byl invalidní důchod. Žalovaná následně v uvedených měsících vždy vybrala částku v rozmezí od 11 000 Kč do 12 000 Kč, případně tuto dále přeposlala. Zůstatky na účtu žalované ke konci měsíce byly vždy mínusové (v řádu desetikorun).4. Žalobkyně a žalovaná dne 6. 8. 2020 sjednali smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky formou úvěru, který mohla žalovaná čerpat až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, s tím, že úvěr musí být čerpán jednorázově. Výše úrokové sazby byla sjednána na 12,9 % ročně. Žalovaná se zavázal úvěr splatit 12 měsíčními splátkami ve výši 1 139 Kč (poslední splátka činila 1 073 Kč). Žalovaná se současně zavázala hradit poplatek 69 Kč měsíčně za vedení běžného účtu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud žalovaná ve lhůtě 30 dnů od prvního upomenutí neuhradí vzniklý dluh, vzniká žalobkyni právo zesplatnit jistinu úvěru ke dni uvedeném v oznámení. Dále byla sjednána pro případ prodlení žalované smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a žalobkyně byla oprávněna účtovat za upomínku částku 300 Kč a za výzvu 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky. Dále byly předloženy Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru.5. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 50 000 Kč dne 6. 8. 2020. Dle výpisu z úvěrového účtu je zjevné, že žalovaná sjednané splátky úvěru nehradila řádně a včas a dostala se do prodlení. Naposledy plnila dne 11. 10. 2021. Celkem uhradila 16 321,7 Kč, jak plyne i z vyjádření žalobkyně obsažené v doplnění žaloby.6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nedatovanými upomínkami do 31. 10. 2021, do 19. 11. 2021 a do 25. 12. 2021. Nakonec byla vyzvána k úhradě částky 4 947,78 Kč do 29. 1. 2022 i výzvou ze dne 30. 12. 2021 (tuto si žalovaná převzala dne 12. 1. 2022) s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 16. 3. 2022 (odeslaným téhož dne) bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 14. 3. 2022 z důvodu prodlení s úhradou splátek a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 45 815,58 Kč, nicméně bez uvedení konkrétní lhůty k plnění. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy předžalobní výzvou ze dne 2. 1. 2023, odeslanou následujícího dne, s tím, že jinak bude podána žaloba.7. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 daného ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že účastníci podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru bylo proto povinností žalobkyně s odbornou péčí zkoumat schopnost žalované úvěr splácet. Z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebite