4 C 160/2024-55 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 871,82 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 25. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Tato částka byla dne 25. 6. 2020 vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 13,9 % ročně, cenou za vyřízení úvěru ve výši 600 Kč a sjednaných poplatků, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena ke dni 5. 9. 2023. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný uváděl příjem ve výši 12 856 Kč, který byl prověřen v rámci příchozích transakcí na účtu žalovaného. Dále byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, lustrací v CBCB byla ověřena platební morálka žalovaného. Ohledně výdajů žalovaného se , Anonymizováno, nespokojila s výší tvrzenou žalovaným (žalovaný deklaroval výdaje ve výši 0 Kč), ale naopak na základě statistických údajů a interních informací žalobkyně byla stanovena částka 5 771 Kč. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, neboť na splátkách a sjednaném pojištěné uhradil pouze 64 913,45 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 889,23 Kč byla uhrazena dne 11. 11. 2022, proto žalobkyně úvěr ke dni 22. 2. 2023 zesplatnila. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 219,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 193,60 Kč (úrok ve výši 13,90 % z částky 20 219,41 Kč za období od 23. 2. 2023 do 29. 11. 2023), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 358,81 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % účtovaný průběžně z částek jistiny po splatnosti za období od 23. 2. 2023 do 29. 11. 2023) a poplatků ve výši 2 100 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného pak žalobkyně dále požaduje také zaplacení úroku ve výši 13,9 % ročně z jistiny od 30. 11. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od 30. 11. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne 25. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 13,9 %, poplatkem za vyřízení úvěru ve výši 600 Kč a poplatkem za vedení účtu, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne 5. 8. 2020 a poslední splátka ve výši 815 Kč dne 5. 9. 2023. Ze smlouvy dále vyplývá oprávnění žalobkyně pro případ prodlení žalovaného se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo pro případ prodlení se splacením více než 2 splátek prohlásit úvěr za splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky a Ceník účinný od 25. 1. 2018. Pro případ prodlení žalovaného bylo dále sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu i náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením dle Ceníku. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy byly poskytnuty standardní informace a důležité právní aspekty uzavírané smlouvy (smlouva o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník). Dne 25. 6. 2020 byla částka ve výši 60 000 Kč vyplacena ve prospěch účtu č. , č. účtu, (přehled čerpání). Žalovaný uhradil celkem částku 64 913,45 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 11. 2022 (přehled splátek, výpis z úvěrového účtu). Dopisy ze dne 26. 11. 2022 a 14. 12. 2022 byl žalovaný informován o existenci nedoplatku a vyzván k jeho úhradě (1. upomínka, 2. upomínka). Žalovanému byl dne 21. 11. 2022 naúčtován poplatek ve výši 300 Kč a dále ve dnech 21. 12. 2022 a 20. 1. 2023 poplatky ve výši 2 x 900 Kč, v souladu s čl. 5. 3 Ceníku (přehled poplatků, Ceník Soukromá klientela – V. úvěry). Žalovaný byl dopisem ze dne 21. 1. 2023 vyzván k úhradě nedoplatku do 22. 2. 2023 a současně informován, že v případě marného uplynutí lhůty přistoupí žalobkyně k zesplatnění úvěru (3. upomínka). Ke dni 22. 2. 2023 žalobkyně celý úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem z téhož dne (rozhodnutí o okamžité splatnosti). Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 20 219,41 Kč, úrok ve výši 2 193,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 358,81 Kč a poplatky ve výši 2 100 Kč (výpis z knih, podklady pro soudní jednání, přehled úroků, přehled poplatků). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dále předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2023, kterou si převzal dne 27. 10. 2023 (výzva k zaplacení před podáním žaloby, dodejka).4. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně výpis z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020, způsob zkoumání úvěruschopnosti pak byl popsán ve formuláři posouzení úvěruschopnosti klienta. Dle formuláře žalovaný ve své žádosti o poskytnutí úvěru deklaroval příjem ve výši 12 856 Kč, tato výše měla být prokázána z výpisu z účtu vedeného u žalobkyně. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 vyplývá, že žalovanému byl v předmětných měsících vyplácen příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, , a to v měsíci březnu ve výši 2 535 Kč, v měsících dubnu a květnu 2020 již ve výši 17 798 Kč a 18 235 Kč. Z výpisů z účtu jsou zřejmé také výdaje žalovaného, jednalo se zejména o platby za potraviny, služby a další běžné produkty pravidelné spotřeby, nejednalo se o výdaje za bydlení, energie apod. Z výpisů z účtu je dále zřejmé, že výdaje se v měsíci březnu a květnu 2020 přibližně rovnaly příjmům, jen za duben 2020 byly výdaje menší. Tak za březen z účtu žalovaného odešla částka 2 079 Kč, za duben 2020 částka 6 549,90 Kč a za květen částka 17 542,20 Kč. Dle formuláře posouzení úvěruschopnosti klienta byly výdaje žalovaného na základě žádosti a interních informací banky stanoveny na částku 5 771 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době žádosti o úvěr žádné poskytnuté úvěry.5. Soud k důkazu neprovedl oznámení ze dne 27. 9. 2016, neboť toto oznámení o několik let předchází uzavření předmětné smlouvy o úvěru, k předmětné úvěrové smlouvě se tedy nevztahuje a soud z něj nemohl učinit žádná relevantní zjištění.6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Dle ustanovení § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté pr