4 C 242/2024-15 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 10 530 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě jí provedených objednávek ze dne 19. 12. 2022 a 28. 12. 2022 dodala 2 ks zrcadla s integrovaným podsvícením (GLO-A1 9408). Cena za dodané zboží byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 10 530 Kč, splatnou dne 12. 1. 2023. Žalovaná na vystavenou fakturu ničeho neuhradila. S ohledem na prodlení žalované požaduje žalobkyně také úrok z prodlení, a to v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury, a dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná ve dnech 19. 12. 2022 a 28. 12. 2022 učinila prostřednictvím e-mailové komunikace objednávku dvou kusů zrcadel GLO-A1 9408. Tyto objednávky byly ze strany žalobkyně potvrzeny e-mailem a dále vystavením objednávek č. , hodnota, ze dne 2. 1. 2023 a č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2023 (e-mailová komunikace, objednávky). Zboží bylo dodáno dne 9. 1.2023, což žalovaný stvrdil podpisem dodacího listu č. , hodnota, (dodací list). Fakturou č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované za dodané za dodané zboží částku 10 530 Kč se splatností dne 12. 1. 2023 (faktura). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2024, doručenou žalované následujícího dne (předžalobní upomínka, doručenka datové zprávy).4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala dodat žalované objednané zboží – 2 kusy zrcadla, a žalovaná se zavázala za tuto dodávku zboží uhradit kupní cenu. Žalovaná však této své povinnosti nedostála, když k datu splatnosti neuhradila vyfakturovanou kupní cenu, a zůstala tak žalobkyni dlužna 10 530 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s plněním svého závazku ocitla v prodlení, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. Soud dále žalobkyni přiznal náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ustanovení § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., neboť se ve věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 530 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 7 479,20 Kč.