ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2024:6.C.281.2019.1 Datum: 2024-03-04 Předmět: určení vlastnického práva Ustanovení: ["§ 1 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 134 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 231 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 2 z. č. 8 ["převzetí dluhu""smlouva darovací""oddlužení""převod nemovitostí""daň z převodu nemovitostí""obchodní podíl""smlouva o dílo""smlouva o zápůjčce""narovnání""smlouva o převodu obchodního podílu""vrácení daru""postoupení smlouvy""smlouva kupní""společné jmění manželů""smlouva o úvěru""akcionář""akcie""veřejná listina""postoupení pohledávky""nepominutelný dědic""insolvence""zastavení řízení"]
O co šlo: určení vlastnického práva (["§ 1 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 134 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", )
1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem ve výroku označených nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území , adresa, (dále také jen „nemovitosti“). Žalobce uvedl, že nemovitosti daroval žalovanému smlouvou ze dne 15. 2. 2017, nicméně následně dne 20. 6. 2019 od darovací smlouvy odstoupil a vlastnické právo tak přešlo zpět na něj. Důvodem pro odvolání daru měl být jednak nevděk žalovaného a dále nouze žalobce. Nevděk ze strany žalovaného měl spočívat ve zhoršujících se vztazích se žalovaným, též v tom, že žalovaný v rozporu s předchozí domluvou odmítal žalobci nemovitosti vrátit, což vyvrcholilo fyzickým napadením žalobce ze strany žalovaného, k němuž došlo dne 31. 5. 2019. Žalobce dále uvedl, že žalovaný žalobci upíral možnost potkávat se s vnukem. Žalobce se též dovolával nouze a tvrdil, že se mu nedostává prostředků na nutnou výživu.2. Po podání žaloby do řízení vstoupila jako vedlejší účastnice na straně žalobce paní , Jméno účastníka, (dcera žalobce). Ta namítala, že darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná, neboť nemovitosti v době darování nebyly výlučným vlastnictvím žalobce, ale byly součástí společného jmění žalobce a jeho manželky paní , jméno FO, zemřelé dne 25. 10. 2017. Zároveň, jako dědička po zesnulé, vznesla námitku relativní neplatnosti tohoto darování a dovozovala, že předmětem dědictví po zesnulé měl být i podíl na nemovitostech, které by jako nepominutelný dědic z části dědila. Uvedla též, že o darování nemovitostí se dozvěděla až v souvislosti se zahájením tohoto řízení (žalovaní namítli promlčení práva vznést námitku relativní neplatnosti).3. Žalovaný rozporoval důvody pro odvolání daru, odmítl, že by žalobce dne 31. 5. 2019 fyzicky napadl, odmítl též tvrzení žalobce ohledně existence dohody o tom, že na žádost žalobce dojde k „vrácení“ daru. Zároveň zpochybňoval tvrzenou tíživou finanční situaci žalobce a tvrdil, že žalobce disponuje nadstandartními finančními prostředky, poukázal též na právní úpravu, podle které se při odvolání daru pro nouzi může obdarovaný povinnosti vydat dar zpět zprostit poskytováním toho, co je k výživě dárce potřeba.4. V průběhu řízení došlo k oddělení pozemku p. č. , Anonymizováno, z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, podíl ve výši ideální ½ nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 3. 6. 2020 žalovaná. Její stanovisko k žalobě bylo totožné jako stanovisko žalovaného a taktéž uplatněná obrana byla shodná s obranou žalovaného.5. Současný stav v katastru nemovitostí (zjištěný z výpisu z katastru nemovitostí) je takový, že žalovaný je jako vlastník veden ohledně nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku pod první odrážkou a jako spoluvlastníci zbývajícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, uvedeného pod druhou odrážkou výroku I. tohoto rozsudku jsou v katastru vedeni žalovaný a žalovaná (každý s id. podílem ve výši ½). Na tomto pozemku žalovaní v mezidobí po zahájení řízení vystavěli rodinný dům (k tomu předložili společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 30. 9. 2020, foto stavby domu, geometrický plán pro vyznačení obvodu budovy a rozhodnutí o přidělení čísla popisného ze dne 29. 3. 2023).6. Mezi účastníky nebyla sporná existence darovací smlouvy ze dne 15. 2. 2017, kterou mezi sebou uzavřeli žalobce jako dárce a žalovaný jako obdarovaný. Předmětem byly nemovitosti dotčené žalobou, ve smlouvě se uvádí, že dárce nemovitosti převádí obdarovanému „jakožto svému zeťovi, tj. manželovi zesnulé dcery , jméno FO, , roz. , jméno FO, , dárce, který má s touto syna , Jméno žalované A, “. Jiný motiv darování (kromě popsaného příbuzenského vztahu) ve smlouvě uveden či naznačen není. Smlouva neobsahuje žádnou rozvazovací či odkládací podmínku ani jiné obdobné smluvní ujednání, které by dárci umožňovalo znovunabytí darovaných nemovitostí. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že doplňována či měněna může být pouze písemně.7. Odvolání daru je obsaženo v listině ze dne 20. 6. 2019, v textu jsou nejprve označeny dotčené nemovitosti, dále následuje konstatování, že dne 31. 5. 2019 byl žalobce žalovaným fyzicky napaden a má za to, že tímto jednáním došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru pro nevděk a pro odstoupení od darovací smlouvy. Dále se v textu uvádí, že žalobce v období od června 2018 žalovaného opakovaně kontaktoval za účelem „učinění společného prohlášení“, jehož předmětem mělo být odvolání daru. Žalobce se dovolává existence dohody (která měla být mezi účastníky sjednána již při uzavření darovací smlouvy), podle které měl žalovaný na základě žádosti žalobce k sepisu takového souhlasného prohlášení přistoupit. Žalobce žalovanému vytýká, že žalovaný ani přes opakované žádosti žalobce k podpisu souhlasného prohlášení nepřistoupil, čímž podle žalobce došlo k „prvotnímu projevení nevděku“. Žalobce dále uvádí, že důvodem návštěvy žalovaného dne 31. 5. 2019 byl právě opětovný pokus o uzavření souhlasného prohlášení. Fyzické napadení označuje za nepřípustné a konstatuje, že „nedošlo ani nemohlo dojít k žádnému jednání z mojí strany, které by ve Vás mohlo vzbudit pocit ohrožení“. V závěru pak žalobce pouze okrajově zmiňuje, že: „se v mezidobí sám dostal do finančně velmi nepříznivé situace a pouze se značnými obtížemi jsem nyní schopen hradit ze svých příjmů veškeré dluhy“. O tom, že by k odvolání daru přistoupil i z důvodu nouze nehovoří a v následujícím odstavci odvolání daru výslovně vztahuje jen k § 2072 občanského zákoníku.8. Pro posouzení tvrzeného nevděku žalovaného se soud zabýval okolnostmi, za kterých k darování a následnému odvolání daru došlo.9. V samotné darovací smlouvě je pouze zdůrazněn příbuzenský vztah žalobce a žalovaného (viz bod 6. rozsudku). Též v žalobě žalobce akcentoval tento motiv a uvedl, že nemovitosti byly darovány „zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že Žalovaný byl manželem zesnulé dcery Žalobce a současně je Žalovaný otcem Žalobcova vnuka“. Jiný motiv darování žalobce neuvedl.10. V průběhu řízení ovšem žalobce přišel s vysvětlením, že smlouva měla svůj specifický účel a převod nemovitostí měl mít pouze dočasný charakter. Z dalších tvrzení žalobce vyplynulo, že žalobce byl zadlužen a pod hrozbou možných exekucí se rozhodl nemovitosti dočasně (jak opakovaně zdůrazňoval) vyvést ze svého vlastnictví, aby nemohly sloužit k uspokojení jeho dluhů. U jednání dne 21. 8. 2020 bylo žalobcem uzavření darovací smlouvy zdůvodněno takto: „darovací smlouva měla mít pouze dočasný charakter, kdy mezi stranami bylo ústně dohodnuto, že po určité době bude dar žalovaným žalobci vrácen (…) převod nemovitostí byl zcela účelovým a dočasným darem z důvodu, že společnost , Anonymizováno, si měla brát úvěr a nemovitosti měly zajišťovat tento úvěr. Z tohoto důvodu proto do společnosti , Anonymizováno, nastoupil žalovaný namísto žalobce. Převod nemovitostí pak měl proběhnout zpátky do jednoho roku ode dne uzavření darovací smlouvy (…) Žalobce v tu dobu byl hodně zadlužený, hrozily tam exekuce, takže z tohoto důvodu tyto nemovitosti měl vlastnit někdo jiný.“ Obdobně vysvětloval žalobce účel darování i u jednání dne 24. 5. 2022: „darování předmětných nemovitostí ze strany žalobce vůči žalovanému č. 1 mělo určitý smysl a účel, především se mělo jednat o dočasný úkon“. Též ve své účastnické výpovědi žalobce popisoval své finanční problémy s tím, že nejprve (za stejným účelem) nemovitosti převedl kupní smlouvou (ve výpovědi hovoří o darování, ale z dalších důkazů je patrné, že šlo o smlouvu kupní) na svého zetě pana , jméno FO, , nebyl však spokojen s doměřenou daní z prodeje nemovitostí a nemovitosti proto následně převedl darovací smlouvou na žalovaného: „společnost , jméno FO, se dostala do určitých problémů, z tohoto důvodu daroval prvnímu zeťovi panu , Anonymizováno, nemovitosti, ale Finanční úřad nám doměřil daň zhruba 1 000 000 Kč. Z tohoto důvodu náš tehdejší právní zástupce mně řekl, aby se areál převedl na žalovaného č. 1 s tím, že využijeme tedy darovací smlouvy tak, abych nemusel platit Finančnímu úřadu doměřenou daň. Já jsem nejprve prodal žalovanému č. 1 jednu halu, pak jsem se rozhodl, že to nějakým způsobem dokončím s tím, že jsme byli domluveni, že kdo bude mít společnost , Anonymizováno, , tak bude mít i ten areál. V tu dobu byl předsedou představenstva žalovaný č. 1. Já jsem si pak chtěl vzít nějakou půjčku. Pak jsem tedy chtěl zpátky do společnosti , Anonymizováno, a tudíž jsem přišel za žalovaným, ať přepíše zpátky ten areál na mě a on mi to odmítl. Bylo to asi po dvou letech od uzavření darovací smlouvy.“ Žalobce tvrdil, že existovala interní dohoda se žalovaným (jejímuž sjednání měla být přítomna i vedlejší účastnice) a žalobce její sjednání a podstatu popisoval takto: „kdy jsme se na tom domlouvali, že se to pak převede zase zpátky na mě s tím, že já jsem pro jistotu chtěl, aby žalovaný č. 1 měl získanou tu první halu, kterou jsem mu prodal, aby to měl prostě jisté. (…) V jedné hale má pan žalovaný , Anonymizováno, .“11. V zásadě obdobně popisovala události předcházejí