13 C 27/2025-26 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 11 220 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 10 920 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaná povinna, neboť v období od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023 bylo její vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalované, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 25. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku ve výši 10 920 Kč do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců mezi 1 850 - 2 500 cm3. Dle informace o zásilce byla zásilka s touto výzvou žalované doručena dne 30. 1. 2024 (byla dodána do domovní schránky). K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení za dané období byla žalovaná vyzvána několika dalšími upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2024, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána.5. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaná porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaná tuto povinnost nesplnila, jelikož v žalobě vymezeném období neměla k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.6. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalované vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalované nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti celkem po dobu 168 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaná povinna žalobkyni uhradit, celkem 10 920 Kč.7. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalované rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“8. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala z částky 10 920 Kč od 10. 4. 2024 do zaplacení v zákonné výši.9. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 252 Kč.