13 C 63/2025-21 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení 88 006 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku s tím, že uhradila za žalovaného škodu, kterou dne 20. 10. 2022 způsobil na vozidle poškozeného , jméno FO, jako řidič a provozovatel vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně osvětlila, že má nárok na náhradu celé částky, kterou z garančního fondu za žalovaného uhradila, neboť žalovaný z místa dopravní nehody ujel. Žalovaný pohledávku žalobkyně uhradil pouze zčásti (dne 7. 9. 2023 zaplatil 300 Kč, dne 6. 10. 2023 zaplatil 300 Kč, dne 8. 11. 2023 zaplatil 300 Kč a dne 7. 3. 2024 zaplatil 300 Kč). Žalovaná částka tak představuje v částce 84 981 Kč neuhrazenou část náhrady za škodu způsobenou na poškozeném vozidle (náhrady na náklady na opravu poškozeného vozidla a náhrady za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy) a v částce 3 025 Kč představuje náhradu nákladů spojených s vyřízením případu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní, konkrétně z relace dopravní nehody č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 20. 10. 2022 v 09:21 hodin na křižovatce silnice I, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, došlo k dopravní nehodě, při níž žalovaný, který byl řidičem vozidla Kia Ceed, registrační značky , SPZ, nerespektoval dopravní značení a nedal přednost v jízdě řidiči , jméno FO, , který jel se svým vozidlem Hyundai Tucson registrační značky , SPZ, . Došlo ke střetu vozidel a na vozidle Hyundai vzniklo poškození na předním nárazníku, registrační značky a držáku registrační značky. Po dopravní nehodě žalovaný z místa ujel. Vozidlo žalovaného nemělo platnou periodickou technickou prohlídku a nebylo pojištěno zákonným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Sdělením ze dne 2. 6. 2023 informoval Městský úřad , adresa, , odbor dopravních a správních agend, oddělení přestupků žalobkyni o porušení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, s tím, že k tomuto porušení došlo dne 20. 10. 2022 vozidlem Kia Ceed registrační značky , SPZ, , jehož vlastníkem byl k tomuto dni žalovaný. Podle kalkulace vypracované společností , právnická osoba, měly činit náklady na zapůjčení náhradního vozidla poškozenému , jméno FO, celkem 6 000 Kč. Dle posudku /kalkulace č. , hodnota, / byly náklady na opravu poškozeného vozidla určeny částkou 80 181,11 Kč bez daně z přidané hodnoty. Ze stanovení výše skutečné škody vozidla je zřejmé, že skutečná škoda na poškozeném vozidle byla vyčíslena částkou 80 181 Kč a půjčovné činilo 6 000 Kč. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 29. 6. 2023 společností , právnická osoba, byla poškozenému , jméno FO, vyúčtována za opravu poškozeného vozidla celkem částka 80 181 Kč. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 29. 6. 2023 společností , právnická osoba, byla poškozenému , jméno FO, vyúčtována za zapůjčení náhradního vozu po dobu opravy částka 6 000 Kč. Dle doloženého detailu transakce částku 80 181 Kč žalobkyně vyplatila společnosti , právnická osoba, dne 11. 7. 2023. Dle dalšího detailu transakce žalobkyně vyplatila částku 6 000 Kč dne 11. 7. 2023 společnosti , právnická osoba, Dále žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, dne 2. 8. 2023 částku 3 025 Kč jakožto náhradu nákladů spojených s vyřízením případu, což bylo rovněž doloženo detailem této transakce. Soudu byla doložena i fotodokumentace poškozeného vozidla. Dopisem ze dne 21. 8. 2023 uplatnila žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení částky 89 206 Kč s tím, že žalovanému stanovila lhůtu k úhradě do 20. 9. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2024 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; dle podacího archu byla tato výzva žalovanému téhož dne odeslána.Soud na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný, řídíc vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, způsobil dopravní nehodu, přičemž žalobkyně zaplatila jako náhradu nákladů za opravu poškozeného vozidla částku 80 181 Kč a jako náhradu nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy 6 000 Kč, dále zaplatila společnosti pověřené vyřízením škodní události částku 3 025 Kč. Celkem žalobkyně vynaložila částku 89 206 Kč.Na projednávanou věc dopadá zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vyplývá z § 3 odst. 2 věty první tohoto zákona: „Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.“Povinnost žalobkyně nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem nepojištěného vozidla vyplývá z § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(2) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému b) plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona“.Postižní právo žalobkyně, kterého se v dané věci dovolávala, je zakotveno v § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.“V souladu s výše citovaným ustanovením není postižní právo žalobkyně omezeno, neboť v případě žalovaného jde o situaci upravenou v § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody“.Shrnuto, v projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu při řízení vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a z místa nehody ujel. Škodu vzniklou na vozidle, které bylo účastno nehody uhradila poškozenému žalobkyně a v souladu s výše citovanou právní úpravou jí vzniklo právo regresu včetně nároku na úhradu tzv. delegačního poplatku, neboť rozsah postihu se odvíjí od důvodně poskytnutého plnění, k němuž přináleží též náklady vynaložené na jinou osobu, kterou , Jméno žalobkyně, pověřila vyřízením případu. Regresní nárok žalobkyně není v projednávané věci nijak limitován, neboť žalovaný bezdůvodně opustil místo dopravní nehody a v takovýchto případech je regres zachován v plném rozsahu (viz § 24 odst. 9 a § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).Žalobkyně vůči žalovanému uplatnila regresní nárok i nárok na tzv. delegační poplatek dopisem ze dne 21. 8. 2023, v němž stanovila jejich splatnost dne 20. 9. 2023. Dnem následujícím, tj. dnem 21. 9. 2023, se žalovaný dostal s úhradou těchto dlužných částek do prodlení; žalobkyni tak od tohoto dne náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný na dluh hradil pouze částečně, a to splátkami v celkové výši 1 200 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný regresní nárok je po právu, stejně jako nárok na tzv. delegační poplatek, a to včetně úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši od prvního dne prodlení do zaplacení, při zohlednění jednotlivých částečných plateb. Proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu.Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 521 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách adv