20 C 221/2024-40 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 51 328,64 Kč s příslušenstvím z titulu dvou uzavřených smluv o zápůjčce, které s žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen , Anonymizováno, ). Žalobkyně uvedla, že za A) společnost , Anonymizováno, s žalovanou uzavřela dne 13. 8. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s částkou 20 071Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 12 088 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, splácení ve výši 4 143 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 2 500 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 29 691,12Kč (12 500 Kč dlužná jistina a 17 191,12 Kč dlužný poplatek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 254,86 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 784,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 22,44 % ročně z částky 12 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že za B) společnost , Anonymizováno, s žalovanou uzavřela dne 24. 6. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit společně s částkou 14 185 Kč (7 651 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za , Anonymizováno, a , Anonymizováno, splácení ve výši 3 474Kč a pojištění ve výši 1 560 Kč). Žalovaná však uhradila pouze 6 200 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částku 21 637,52 Kč (11 384,82 Kč dlužná jistina a 10 252,70 Kč dlužný poplatek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 064,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 676,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 384,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 18,36 % ročně z částky 11 384,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , když toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalované splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě klienta.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně, a z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 6. 2021 soud zjistil, že smlouva je podepsaná jak žalovanou, tak společností , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 12 625 Kč a pojištění v částce 1 560 Kč, a to v hotovosti v 52týdenních splátkách po 562 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila téhož dne, soud zjistil, že uvedla, že má dosažené základní vzdělání, žije v nájmu, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 10 000 Kč a další příjem 6 000 Kč, odhadované výdaje činí 3 000 Kč, když měla předložit výpisy z účtu a současně uvedla, že má 4 vyživované osoby.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 8. 2021 že smlouva je podepsaná jak žalovanou, tak společností , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 17 731 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč, a to v hotovosti v 78týdenních splátkách po 450 Kč. Ze zákaznické karty, že má dosažené základní vzdělání, žije v nájmu, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 10 000 Kč a další příjem 6 000 Kč, odhadované výdaje činí 3 000 Kč, splátky , Anonymizováno, činí 2 473 Kč, když měla předložit výpisy z účtu a současně uvedla, že má 4 vyživované osoby.5. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 6 200 Kč a z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 2 500 Kč.6. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024, která byla odeslána následující den.7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, které bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023 a ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení, soud zjistil, že tvrzená předmětná pohledávka byla postoupena na současnou žalobkyni, ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“.8. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly podepsány dvě smlouvy o úvěru dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná na základě smluv čerpala dne 24. 6. 2021 částku 15 000 Kč, kterou měla vrátit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 562 Kč spolu s částkou 12 625 Kč a dne 13. 8. 2021 částku 15 000 Kč, kterou měla vrátit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 450 Kč spolu s částkou 17 731 Kč.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.10. V rámci výše popsaných smluvních vztazích žalovaná vystupovala jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.11. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být úč