22 C 10/2025-60 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 23 258 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovaným uzavřela dne 1. 2. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 626 Kč, který je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 477 Kč (s úrokovou sazbou 21 % ročně), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 349 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně nehradil, když poslední splátku uhradil dne 15. 8. 2012. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Za dobu od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 5 800 Kč a za dobu od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do sepisu žaloby pak žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 1 638,07 Kč, poplatek ve výši 1 187,93 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 687,43 Kč (ve výši 21 % ročně z částky 1 638,07 Kč za období od 5. 3. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 342,53 Kč (ve výši 7,50 % ročně z částky 1 638,07 Kč za období od 20. 12. 2012 do 27. 9. 2023), úrok ve výši 21 % z částky 1 638,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 638,07 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovaným uzavřela dne 31. 7. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 032 Kč, který je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 532 Kč (s úrokovou sazbou 19,98 % ročně), odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 280 Kč a inkasního poplatku ve výši 6 220 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně nehradil, když poslední splátku uhradil dne 8. 8. 2012. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Za dobu od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku 1 600 Kč a za dobu od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do sepisu žaloby pak žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 11 128,54 Kč, poplatek ve výši 9 303,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 22 574,52 Kč (ve výši 19,98 % ročně z částky 11 128,54 Kč za období od 25. 9. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 412,89 Kč (ve výši 7,50 % ročně z částky 11 128,54 Kč za období od 16. 8. 2012 do 27. 9. 2023), úrok ve výši 19,98 % z částky 11 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 11 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně v případě obou půjček uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný (o svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech), přičemž tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného; a dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně rovněž podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalovaný pak v obou případech výslovně stvrdil, že právní předchůdkyni žalobkyně poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovaným uzavřeny předmětné smlouvy.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne 1. 2. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s poplatkem ve výši 3 626 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 45 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti obdržel celou částku půjčky. Součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu (žádost o spotřebitelský úvěr) podepsanou žalovaným ze dne 1. 2. 2012. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v té době nezaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 10 000 Kč a další příjmy domácnosti měly činit 5 000 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalovaného uvedeno, že bydlí v podnájmu a nemá žádné nezaopatřené děti. Žalovaný také uvedl, že nemá půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ani u jiné společnosti. Běžné měsíční výdaje domácnosti žalovaného byly vyčísleny částkou 2 000 Kč na nájem/inkaso, 1 080 Kč na spoření/pojištění, 300 Kč na telefon a 1 500 Kč na výdaje na domácnost, tedy celkem měsíční výdaje měly činit 4 880 Kč.6. Dále bylo zjištěno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne 31. 7. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s poplatkem ve výši 10 032 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti obdržel celou částku půjčky. Součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu (žádost o spotřebitelský úvěr) podepsanou žalovaným ze dne 31. 7. 2012. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v té době zaměstnán jako stěhovák s měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalovaného uvedeno, že bydlí podnájmu a nemá žádné nezaopatřené děti. Žalovaný také uvedl, že má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Běžné měsíční výdaje domácnosti žalovaného byly vyčísleny částkou 2 000 Kč na nájem/inkaso, 500 Kč na telefon, 1 200 Kč na splátky půjček/výživné a 3 500 Kč na výdaje na domácnost; tedy celkem měsíční výdaje měly činit 7 200 Kč.7. Pohledávky za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni; přílohou této smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek. O tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 29. 9. 2023, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužných částek do 10 dnů od doručení této výzvy. Dle podacího lístku byl tento dopis byl odeslán žalovanému dne 27. 10. 2023.8. Předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, a to nejpozději do 14. 8. 2024. Výzva byla odeslána dne 31. 7. 2024, což žalobkyně doložila podacím lístkem.9. Na právní vztahy mezi žalovaným a žalobkyní se vztahuje právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a to v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a současně se jedná o jiné právní poměry než týkající se práv osobních, rodinných nebo věcných.10. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smluv o půjčce tak, jak tento institut upravuje § 657 obč. zák.: „Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“11. Na zamýšlené smluvní vztahy dopadá úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smluv nevyplývá, že by mu půjčky byly poskytovány v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.12. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy s