22 C 24/2025-55 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 40 462 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovanou uzavřela dne 11. 3. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 354 Kč, který je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč (s úrokovou sazbou 21 % ročně) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 440 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila, když právní předchůdkyni uhradila celkem pouze 20 140 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem. Žalobkyně potom v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 4 715,79 Kč, poplatek ve výši 1 498,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 980,18 Kč (ve výši 21 % ročně z částky 4 715,79 Kč za období od 22. 10. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 459,46 Kč (ve výši 7,05 % ročně z částky 4 715,79 Kč za období od 26. 6. 2013 do 27. 9. 2023), úrok ve výši 21 % z částky 4 715,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 715,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovanou uzavřela dne 17. 9. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 31 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 848 Kč, který je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 958 Kč (s úrokovou sazbou 19,98 % ročně) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 890 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 681 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila, když právní předchůdkyni uhradila celkem pouze 6 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem. Žalobkyně potom v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 25 991,19 Kč, poplatek ve výši 8 256,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 52 031,37 Kč (ve výši 19,98 % ročně z částky 25 991,19 Kč za období od 12. 11. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 19 239,98 Kč (ve výši 7,05 % ročně z částky 25 991,19 Kč za období od 23. 5. 2013 do 27. 9. 2023), úrok ve výši 19,98 % z částky 25 991,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 25 991,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně v případě obou půjček uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná (o svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech), přičemž tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované, jež jsou uvedeny v zákaznických kartách. Konkrétně právní předchůdkyně žalobkyně v případě smlouvy z 11. 3. 2012 vycházela z pracovní smlouvy žalované a z dokladů SIPO, v případě smlouvy z 17. 9. 2012 vycházela z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V obou případech lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku. Žádné doklady však žalobkyně nemá k dispozici. Žalobkyně v té souvislosti odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Přitom žalobkyně podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaná mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalovaná pak v obou případech výslovně stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost spotřebitelský úvěr splácet a prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovanou uzavřeny předmětné smlouvy.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne 11. 3. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala společně s poplatkem ve výši 6 354 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 440 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti obdržela celou částku půjčky. Součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky.6. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu (žádost o spotřebitelský úvěr) podepsanou žalovanou ze dne 11. 3. 2012. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí půjčky zaměstnaná s čistým měsíčním příjmem 13 000 Kč, což mělo být ověřeno pracovní smlouvou; žalovaná zde uvedla svůj další příjem ve výši 9 000 Kč + 1 800 Kč + 2 500 Kč; celkové příjmy domácnosti žalované tak měly činit 26 300 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalované uvedeno, že je spoluvlastníkem bytu/domu, kde bydlí a má dvě vyživovací povinnosti k dětem. Žalovaná také uvedla, že již má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Běžné měsíční výdaje domácnosti žalované byly vyčísleny částkou 4 500 Kč na nájem/inkaso, 500 Kč na telefon, 3 400 Kč + 6 000 Kč na splátky půjček/výživné, 6 000 Kč na výdaje na domácnost, tedy celkem měsíční výdaje měly činit 20 400 Kč. Měl být doložen doklad SIPO.7. Dále soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, byla dne 17. 9. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 31 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala společně s poplatkem ve výši 9 848 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 681 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti obdržela celou částku půjčky. Součástí smlouvy o půjčce byly i smluvní podmínky.8. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu (žádost o spotřebitelský úvěr) podepsanou žalovanou ze dne 17. 9. 2012. Dle zde uvedených údajů měla být žalovaná v době poskytnutí půjčky zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 17 000 Kč, což mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami; žalovaná zde uvedla další příjem ze státní podpory/přídavků ve výši 2 500 Kč a jiné příjmy ve výši 1 500 Kč a 1 960 Kč; celkové příjmy domácnosti tak měly činit 22 960 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalované uvedeno, že bydlí ve vlastním domě/bytě, s dvěma vyživovacími povinnostmi k dětem. Žalovaná také uvedla, že již má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Běžné měsíční výdaje domácnosti žalované byly vyčísleny částkou 2 300 Kč na nájem/inkaso, 1 400 Kč na spoření/pojištění, 200 Kč na telefon, 2 500 Kč na splátky půjček/výživné, 7 000 Kč na výdaje na domácnost, tedy celkem měsíční výdaje měly činit 13 400 Kč.9. Pohledávky za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni; přílohou č. 1 této smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek. O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 29. 9. 2023, který byl odeslán 27. 10. 2023, jak plyne z podacího lístku. Žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě obou dlužných částek do deseti dnů od doručení dopisu.10. Předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, a to nejpozději do 14. 8. 2024. Výzva byla odeslána téhož dne, což žalobkyně doložila podacím lístkem.11. Na oba právní vztahy mezi žalovanou a žalobkyní se vztahuje právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a to v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o právní poměr vzniklý přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a současně se jedná o jiný právní poměr než týkající se práv osobních, rodinných nebo věcných.12. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smluv o půjčce tak, jak tento institut upravuje § 657 obč. zák.: „Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stej