22 C 27/2025-55 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však není žalobkyně schopna doložit, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to ve dvou platbách – dne 29. 12. 2022 částku 5 000 Kč a dne 9. 1. 2023 částku 20 000 Kč.2. Podáním ze dne 9. 5. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť v důsledku chyby v psaní neuvedla v žalobě, že žalovaný na výše uvedený závazek uhradil 8 520 Kč. V tomto rozsahu (včetně příslušenství) tudíž vzala žalobu zpět.3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. Částečné zpětvzetí žaloby tedy soud promítl do výroku I. tohoto rozsudku, kterým řízení zastavil co do 8 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 8 520 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení; předmětem žaloby tak zůstala částka 16 480 Kč s příslušenstvím.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listin předložených žalobkyní, konkrétně z potvrzení o provedených platbách, soud zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně dne 29. 12. 2022 zaslala ze svého bankovního účtu na bankovní účet č. , č. účtu, částku 5 000 Kč a dále dne 9. 1. 2023 zaslala ze svého účtu na bankovní účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. Vlastnictví předmětného účtu žalovaným bylo potvrzeno sdělením , právnická osoba, ., ze dne 23. 4. 2025.6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2023, k níž žalobkyně doložila rovněž podací lístek z téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (zahrnující i náklady právního zastoupení) v celkové výši 59 960 Kč do tří dnů.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 o. z. platí, že „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“8. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč; žalovaný jí vrátil 8 520 Kč a zbývá mu doplatit 16 480 Kč. Toto plnění je nutno považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Dle výše citovaného § 2993 o. z. platí, že pokud strana plnila bez platného závazku (tedy i v případě plnění na neexistující závazek), má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 16 480 Kč.9. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 18. 12. 2023 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 občanského zákoníku stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalovanému předžalobní upomínka doručena dne 21. 12. 2023. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do 27. 12. 2023 a ode dne následujícího, tj. ode dne 28. 12. 2023, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala až od 29. 12. 2023, soud jí tedy přiznal úrok z prodlení od tohoto data.10. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 téhož zákona, přiznal právo na poměrnou část nákladů řízení. Co se týče částečného zpětvzetí žaloby a částečnému zastavení řízení, k tomu došlo zaviněním žalobkyně, která opomněla uvést, že žalovaný na svůj dluh uhradil 8 520 Kč; z tohoto důvodu tedy byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, a to z 66 % (z 33 % byl úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů v poměrné výši 33 % (66 % - 33 %).11. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 452 Kč; žalobkyně má právo na náhradu nákladů ve výši 33 % z této částky, tj. ve výši 809,16 Kč.