28 C 46/2025-70 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 46 350 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 12. 8. 2023 a 1. 9. 2023 se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , hodnota, , na základě které umožnila žalované čerpat finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Tato smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku v prostředí uživatelského účtu vytvořeného žalované po provedené registraci. Totožnost žalované byla ověřena předložením fotokopie občanského průkazu. Podpis žalované byl nahrazen zadáním unikátního identifikačního kódu zaslaného na mobilní telefon žalované. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru a na dlužnou částku ničeho ani přes výzvu neuhradila. Vedle dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč požadovala žalobkyně po žalované zaplacení úroku v kapitalizované výši 12 000 Kč a s ohledem na prodlení žalované s úhradou také zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 000 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení a dále smluvní pokuty v kapitalizované výši 4 350 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 8. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Totožnost žalované byla ověřena z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu. Z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc leden 2023 plyne, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl 21 122 Kč, zatímco konečný zůstatek činil - 8 576,75 Kč. K tomuto účtu byl sjednán kontokorent ve výši 12 000 Kč, z něhož bylo vyčerpáno 8 576,75 Kč. Mzda vyplacená žalované v tomto měsíci činila 22 721 Kč a dále jí bylo vyplaceno nemocenské ve výši 3 311 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc únor 2023 pak plyne, že počáteční zůstatek činil - 8 576,75 Kč a konečný zůstatek -11 790,45 Kč. Žalované byla vyplacena mzda ve výši 17 044 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc březen 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil - 11 790,45 Kč a konečný zůstatek - 6 024,86 Kč. Žalované byla vyplacena mzda ve výši 21 473 Kč, avšak celkové příchozí částky na účet žalované čítaly celkem 118 542,83 Kč, přičemž z účtu odešly platby v celkové výši 112 777,24 Kč. Na účet žalované bylo vyplaceno celkem , hodnota, úvěrů v celkové výši 54 116,83 Kč od dvou nebankovních společností. V tomto měsíci žalovaná provedla sázky na internetovém portálu TIPSPORT.cz, a to celkem , hodnota, sázek v rozmezí 200 Kč až 500 Kč, a dále na internetovém portálu , Anonymizováno, pak provedla celkem , hodnota, sázek v hodnotě 500 Kč až 2 000 Kč. Konečně z výpisu z účtu za měsíc duben 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil - 6 024,86 Kč a konečný zůstatek - 8 908,68 Kč. Žalované byla vyplacena mzda ve výši 24 803 Kč, avšak celkové příchozí částky na účet žalované čítaly celkem 123 415,51 Kč, přičemž z účtu odešly platby v celkové výši 126 299,33 Kč. Na účet žalované bylo vyplaceno celkem , hodnota, úvěrů v celkové výši 58 133,71 Kč od 6 nebankovních společností, přičemž jeden úvěr poskytla žalované i žalobkyně, a to dne 19. 4. 2023 v částce 6 000 Kč. V tomto měsíci žalovaná provedla celkem , hodnota, sázek na internetovém portálu , Anonymizováno, , a to v hodnotě 1 000 Kč až 2 000 Kč. Z přehledu příchozích a odchozích plateb na účtu žalované za období od 17. 12. 2022 do 17. 5. 2023 je patrno, že v období 1. 5. 2023 do 17. 5. 2023 byly žalované vyplaceny 3 úvěry v celkové výši 49 800 Kč od tří nebankovních společností, přičemž žalovaná učinila 4 sázky na internetovém portálu , Anonymizováno, , a to v hodnotě 1 500 Kč až 2 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že žalobkyně dne 12. 8. 2023 vyplatila na účet žalované částku 20 000 Kč a dne 1. 9. 2023 částku 10 000 Kč. Dopisem ze dne 12. 12. 2023 oznámila žalobkyně žalované, že dne 12. 12. 2023 došlo k zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2024, jejíž odeslání téhož dne žalobkyně prokázala podacím lístkem, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.4. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak je upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“5. Předmětná smlouva o úvěru měla být mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat“ a s § 562 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“6. Shora uvedeným jiným právním předpisem je myšlen zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, dle jehož ustanovení § 7 „K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.“7. Soud dospěl v tomto případě k závěru, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený zadáním unikátního SMS kódu v prostředí uživatelského účtu v rámci chráněného webového rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Ačkoli se tato judikatura vztahovala k zákonu o elektronickém podpisu, je dle názoru soudu použitelná i za účinnosti nového zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.8. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.9. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (tj. ke dni 12. 8. 2023) vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“10. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“11. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“12. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zce