28 C 49/2025-25 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 28 431 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 26 931 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 4. 3. 2022 do 27. 9. 2023 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 500 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroků z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že v období od 4. 3. 2022 do 27. 9. 2023 byl vlastníkem a provozovatelem dotčeného vozidla žalovaný (Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách). Třemi dopisy ze dne 4. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku v souhrnné výši 13 019 Kč do 60 dnů od doručení těchto výzev, a to v souhrnu za období od 4. 3. 2022 do 5. 12. 2022 (celkem 277 dní). Výzvou ze dne 15. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 4 136 Kč do 60 dnů od doručení této výzvy za období od 6. 12. 2022 do 3. 3. 2023 (celkem 88 dní). Výzvou ze dne 11. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 9 776 Kč do 60 dnů od doručení této výzvy za období od 4. 3. 2023 do 27. 9. 2023 (celkem 208 dní). Ke všem výzvám byly doloženy informace o průběhu jejich doručování. Údaje o vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou ve všech dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců mezi 1 350 – 1 850 cm3. K uhrazení dlužných příspěvků, nákladů na jejich uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika dalšími upomínkami a nakonec též předžalobními výzvami ze dne 10. 6. 2024, které byly dle podacích archů téhož dne odeslány.Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezených obdobích neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) a vztahuje se na něj sazba 47 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu celkem 573 dní, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 26 931 Kč.Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za shora specifikovaná období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , Anonymizováno, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“ Vzhledem ke značné délce období, kdy žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud považuje za účelné, že byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dlužných částek opakovaně, vždy po uplynutí přiměřeně dlouhého časového úseku; tudíž soud přiznal žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč).Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které jsou požadovány v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tyto úroky pak žalobkyně požadovala vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši.Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 138 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 31. 12. 2024. Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 590 Kč.