4 C 224/2024-83 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 92 040,08 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalovanou uzavřela dne 17. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . Ta před uzavřením smlouvy řádně vyhodnotila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy obdržela žalovaná v hotovosti finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu spolu s úrokem ve výši 2 502 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 24 850 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 9 318 Kč a poplatkem za možnost splácet v hotovosti v místě bydliště ve výši 7 350 Kč, a to vše celkem v částce 79 020 Kč ve 20 měsíčních splátkách po 3 951 Kč do 17. 7. 2023. Žalovaná nehradila řádně a včas a uhradila jen část. Věřitelce tím vzniklo právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 33 358,26 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 255,78 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 22 458,50 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 8 852,54 Kč a úhrady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 615 Kč. Vedle toho se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 449,66 Kč za dobu do 11. 7. 2023, úroku ve výši 8 % ročně z částky 33 358,26 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 614,04 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne 17. 11. 2021 podepsána smlouva o úvěru č. , hodnota, – , právnická osoba, , na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 35 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Za to se žalovaná zavázala uhradit náklady v celkové výši 44 020 Kč, kdy tato částka sestávala z úroku ve výši 2 502 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 24 850 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 9 318 Kč a poplatku za možnost splácet v hotovosti v místě bydliště ve výši 7 350 Kč, a to vše celkem v částce 79 020 Kč ve 20 měsíčních splátkách po 3 951 Kč do 17. 7. 2023. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, za prodlení s každou dlužnou splátkou činila maximální výše smluvní pokuty 500 Kč. Dále byla sjednána roční úroková sazba ve výši 8 % (zjištěno z úvěrové smlouvy).4. Dle transakční historie žalovaná uhradila na svůj dluh celkem 5 100 Kč, a to dne 16. 12. 2021 částku 4 000 Kč, dne 16. 2. 2022 částku 500 Kč a dne 31. 3. 2022 částku 600 Kč.5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, oznámeno to bylo 15. 8. 2023 (smlouva, seznam postoupených pohledávek a oznámení).6. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 99 450,62 Kč nejpozději do 26. 1. 2024. Výzva byla žalované odeslána dle podacího lístku dne 12. 1. 2024.7. Žalobkyně dále doložila žalovanou podepsanou žádost o úvěr ze dne 17. 11. 2021. Žalovaná v ní uvedla, že je rozvedená a bydlí v nájmu, je zaměstnána s příjmem 11 794 Kč měsíčně a je v invalidním důchodu s příjmem 7 220 Kč měsíčně, celkem tak její příjmy činily 19 014 Kč měsíčně. Výdaje žalované sestávaly z nákladů na bydlení a energie v částce 3 000 Kč, nákladů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 860 Kč a stávající splátky půjček činily 5 943 Kč měsíčně. Disponibilní příjem žalované tak činil 6 211 Kč. Půjčky měla žalovaná u žalobkyně ve výši 80 520 Kč, z níž zbývalo doplatit 14 164 Kč a ve výši 29 388 Kč, z níž zbývalo doplatit 8 188 Kč, přičemž byly po splatnosti (zjištěno ze žádosti o úvěr). Žalobkyně předložila dodatek k pracovní smlouvě ze dne 9. 11. 2020, z níž soud zjistil, že pracovní poměr měl trvat pouze do 31. 12. 2021 a výplatní lístky za 10/2021 a 9/2021, z nichž plyne, že čistý příjem žalované činil 13 719 Kč a 9 869 Kč.8. Z výpovědi svědka , adresa, bylo zjištěno, že tento pro předchůdkyni žalobkyně uzavírá smlouvy. Pamatoval si, že žalovaná měla u předchůdkyně žalobkyně 3 smlouvy, měla problémy s rodinou, byla rozvedená a syn nepracoval a bydlela v pronájmu. Svědek dále uvedl, že v případě, že má klient pracovní poměr na dobu krátkou, tak úvěr neposkytne, pokud by nebylo prokázáno, že pracovní poměr bude trvat po dobu trvání splátek z úvěrového vztahu. Také se musí kontrolovat např. nájemní smlouva, doklady o příjmu a výdajích a musí zbýt klientovi o nějaké procento navíc při rozdílu příjmů a výdajů.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji sjednala z pozice podnikatele. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., neboť dané porušení povinnosti poskytovatele zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7.