4 C 4/2025-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 286 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovanou dne 18. 11. 2021 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 13 979 Kč, který sestával z úroků ve výši 7 847 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 292 Kč, pojištění 2 340 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 23 979 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 78týdenních splátkách po 308 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 18. 5. 2023. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovanou před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni uhradila pouze 11 063 Kč, přičemž poslední částečnou úhradu provedla dne 15. 1. 2024. Žalovaná tak zůstala žalobkyni dlužna jistinu ve výši 7 873,33 Kč, poplatek 4 412,67 Kč, úrok ve výši 1 214,62 Kč za období od 19. 5. 2023 do 27. 9. 2023, a období od 28. 9. 2023 do 15. 1. 2024 z aktuální výše dlužné jistiny, úrok z prodlení ve výši 1 140,42 Kč za období od 20. 2. 2023 do 27. 9. 2023, a období od 28. 9. 2023 do 15. 1. 2024 z aktuální výše dlužné jistiny. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny 7 873,33 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 873,33 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2021 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 7 847 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 292 Kč, a poplatkem za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč, to vše v 78týdenních splátkách po 308 Kč, kdy výše poslední splátky činí 263 Kč. Dle smlouvy činila výše zápůjční úrokové sazby 86 % ročně a částka 10 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.4. Dále bylo soudem z karty zákazníka ze dne 18. 11. 2021 zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je zaměstnána jako zástupce mistra u zaměstnavatele , právnická osoba, ., její čistý příjem ze zaměstnání činí 14 529 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlení má vlastní, je vdaná a její odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Na kartě zákazníka je dále uvedeno, že k těmto údajům žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření úvěruschopnosti, a to výplatní pásky za měsíce září, říjen roku 2021, pracovní smlouvu na dobu neurčitou.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 se podává, že na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2023. Z podacího lístku vyplývá, že oznámení bylo odesláno dne 27. 10. 2023. V oznámení byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 26 264,94 Kč bez příslušenství do deseti dnů. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána také předžalobní upomínkou ze dne 22. 5. 2024, odeslanou dle podacího lístku téhož dne.6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byly žalované v hotovosti vyplaceny peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaná se zavázala vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu s úroky, poplatkem za zpracování, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, poplatkem za doplňkové pojištění. Žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z.14. Jelikož žalovaná ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklý závazkový vztah mezi účastníky posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významné