4 C 41/2025-61 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 989 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2022. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 11. 2022 finanční prostředky ve výši 38 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 59,32 % ročně, a to v celkem 48měsíčních splátkách po 2 084 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 29. 11. 2023. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 40 989,46 Kč, smluvních pokut ve výši 1 497 Kč (za 8., 10. a 11. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), náhradu nákladů ve výši 1 000 Kč (za 6., 7., 8., 10. a 11. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru od 1. 12. 2023 do zaplacení, kterou žalobkyně požadovala k datu vyhotovení žaloby v celkové výši 17 503 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku ve výši 59,32 % ročně z částky 35 737,73 Kč od 1. 12. 2023 do 24. 12. 2023 ve výši 1 361,52 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 35 737,73 Kč od 25. 12. 223 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 12. 2023 dosáhne částky 120 038 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou se žalobkyně domáhala též zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 486 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení.2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru.3. Podáním ze dne 20. 3. 2025 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do částky 24 242 Kč s úrokem z prodlení, co do úroku a co do částky 17 503 Kč. Řízení bylo v této části usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 4. 2025, č. j. 4 C 41/2025-52, které nabylo právní moci dne 26. 4. 2025, zastaveno. Žalobkyně se tak nadále domáhala zaplacení částky 19 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 244 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení.4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Obě strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.; žalobkyně souhlasila výslovně.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.6. Mezi účastníky byl dne 14. 11. 2022 prostředky komunikace na dálku podepsán návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 38 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit při sjednaném úroku ve výši 59,31 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 084 Kč. Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit 100 032 Kč (návrh smlouvy o úvěru, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru). Návrh smlouvy byl žalovaným podepsán tak, že žalovaný obdržel na e-mail uvedený v žádosti o úvěr návrh smlouvy spolu s dalšími dokumenty, tyto podepsal zasláním podpisového kódu prostřednictvím SMS zprávy (podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, zaslaná SMS ze dne 14. 11. 2022, přijatá SMS ze dne 14. 11. 2022). Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím platby žalobkyně ve výši 1 Kč na bankovní účet vedený na jméno žalovaného uvedený v žádosti o úvěr, přičemž jako variabilní symbol této platby byl uveden podpisový kód ke smlouvě (potvrzení o majiteli účtu, potvrzení o platbě ze dne 14. 11. 2022). Žalovaný poskytl žalobkyni také kopii svého občanského průkazu. K uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, došlo dne 22. 11. 2022, kdy bylo oznámení o schválení úvěru doručeno žalovanému (oznámení o schválení úvěru, dodejka). Žalovanému byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru.7. Z listiny označené jako hodnocení klienta ze dne 14. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy sdělil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán s pravidelným čistým měsíčním příjmem 11 930 Kč. Výdaje žalovaného byly vyčísleny částkou 4 620 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) byly ohodnoceny částkou 3 568 Kč měsíčně. Celkem tak výdaje žalovaného měly činit 8 188 Kč a rezerva 2 742 Kč. Žalobkyní byl dále předložen výpis žalovaného z NRKI v kategorii nízkého rizika a záznam z registru SOLUS, kterým žalovaný neprocházel.8. Dne 16. 11. 2022 byl úvěr ve výši 38 0000 Kč vyplacen na účet č. , Anonymizováno, (doklad o vyplacení úvěru, výpis z účtu žalobkyně). Žalovaný na úvěr uhradil celkem 18 756 Kč (karta klienta).9. Dopisy ze dne 25. 8. 2023, 26. 10. 2023 a 27. 11. 2023 žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem ze dne 29. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a oznámila zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 8. 3. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne (přípisy a předžalobní výzva, podací arch).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. k 22. 11. 2022 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2022 (kdy bylo oznámení o schválení úvěru doručeno žalovanému) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 59,31 % ročně.17. Žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v pozici chráněné strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by smlouvu o úvěru uzavíral v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a žalobkyně toto ostatně ani netvrdila.