6 C 247/2024-46 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 338 060,41 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla 22. 1. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky v 96měsíčních splátkách ve výši 7 377,08 Kč, měsíční úhradou pojištění schopnosti splácet ve výši 731 Kč. Žalobkyně část úvěru ve výši celkem 111 000 Kč dne 22. 1. 2020 odeslala , právnická osoba, . na úhradu dluhů žalovaného, zbývající část jistiny pak poskytla žalovanému téhož dne bezhotovostním převodem ve prospěch běžného účtu žalovaného. Žalovaný nedostál svým povinnostem, když nehradil sjednané splátky úvěru řádně a včas, z toho důvodu žalobkyně úvěr ke dni 18. 10. 2023 zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 332 305,41 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 13 000,85 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 22 345,47 Kč za období od 15. 4. 2021 do 21. 2. 2024, poplatku za pojištění, vedení, zesplatnění účtu ve výši 3 655 Kč, sankční poplatky ve výši 2 100 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši z částky 345 306,26 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které následně individuálně v souladu se schvalovacími strategiemi banky a obezřetného úvěrování hodnotila. Byly také prověřovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, bankovních i nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku i databázi Ministerstva vnitra. Žalobkyně také posuzovala příjmy žalovaného na základě potvrzení o příjmu, tyto pak porovnávala s výdaji odhadnutými na základě dat ČSÚ. Při výpočtu disponibilní částky bylo vycházeno z částky životního minima a dále částky normativních nákladů na bydlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se smlouvou ze dne 22. 1. 2020 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, z toho částku ve výši celkem 111 000 Kč účelově na úhradu dluhů žalovaného vůči , právnická osoba, . (konsolidace) a částku ve výši 389 000 Kč bez uvedení účelu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky a úroky, a to v 96měsíčních splátkách ve výši 7 377,08 Kč, spolu s měsíční úhradou pojištění ve výši 731 Kč, počínaje dnem 15. 2. 2020. Úrok byl sjednán ve výši 9,20 % ročně. Dle smlouvy činila celková částka k úhradě žalovaným 707 619,23 Kč. Dle čl. IV smlouvy činil poplatek za prohlášení úvěru za splatný 300 Kč, poplatek za písemnou upomínku 600 Kč. Strany si dále ujednaly, že nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné produktové podmínky, základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017. Dle čl. 13 a 14 Všeobecných produktových podmínek je žalobkyně v případě, že dojde k porušení sjednaných podmínek žalovaným, oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky žalovaného za ihned splatné. Tomu odpovídají také informace pro žalovaného obsažené v dokumentu „Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace“. Dne 22. 1. 2020 byla žalobkyní žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet poskytnuta částka 389 000 Kč (výpis z běžného účtu žalovaného), na označený účet , právnická osoba, . pak byla téhož dne žalobkyní odeslána platba ve výši 101 000 Kč a platba ve výši 10 000 Kč (výpis z úvěrového účtu ze dne 7. 2. 2010). Žalovaný uhradil žalobkyni splátkami úvěru celkem 326 574,24 Kč. Poslední platba (částečná úhrada) byla provedena dne 15. 6. 2023. Ve dnech 22. 3. 2023, 5. 4. 2023, 24. 7. 2023 a 12. 9. 2023 byly žalovanému naúčtovány také poplatky za upomínky po 600 Kč (výpis z úvěrového účtu), dne 18. 10. 2023 pak poplatek za zesplatnění ve výši 300 Kč. Oznámením ze dne 20. 10. 2023, zaslaným žalovanému dne 23. 10. 2023, sdělila žalobkyně žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek byl úvěr č. , hodnota, ke dni 18. 10. 2023 prohlášen za splatný. Oznámením byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky do 3. 11. 2023 (oznámení, podací arch). Ke dni 20. 10. 2023 činil dluh žalovaného celkem 351 979,61 Kč, z toho 332 305,41 Kč jistina úvěru, 13 000,85 Kč splatný smluvní úrok, 918,35 Kč splatný úrok z prodlení, 5 455 Kč splatné poplatky (včetně pojištění) a dlužné náklady upomínání, 300 Kč náklady upomínání (oznámení, výpis z úvěrového účtu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 2. 2024, odeslanou dle předloženého podacího archu dne 4. 3. 2024, a to „ihned“.4. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru nejprve dne 22. 1. 2010 vyplnil žádost o úvěr, v níž uvedl údaje k příjmům a výdajům. Dle uvedených vyjádření žalovaný deklaroval zaměstnání na dobu určitou s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč, a to od 1. 11. 2019 u zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, . Žalovaný uváděl, že je rozvedený, bydlí u rodičů, čistý příjem domácnosti byl deklarován ve výši 60 000 Kč. Z příloh k vyjádření vyplývají předchozí závazky žalovaného, bez dlužných splátek (vyjádření k procesu úvěruschopnosti ze dne 19. 2. 2024, žádost o úvěr). Dle předloženého potvrzení o výši příjmu ze dne 10. 7. 2017 byl žalovaný zaměstnán jako seřizovač u zaměstnavatele , adresa, , a to od 21. 8. 1996, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil k tomuto datu 30 757 Kč. Žalobkyně také prověřila veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, bankovních i nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku i databázi Ministerstva vnitra, při přezkumu úvěruschopnosti užila matematického modelu ČNB (ukazatelé DTI, DSTI).5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 ods