ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2025:6.C.334.2024.1 Datum: 2025-04-30 Předmět: zaplacení 37 822 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb."] ["smlouva o sdružení""dodávky energie""rozhodčí doložka"]
O co šlo: zaplacení 37 822 Kč s příslušenstvím (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 37 822 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, dodávala v období od 2. 3. 2023 do 23. 3. 2023 a v období od 24. 3. 2023 do 25. 7. 2023 elektřinu a v souvislosti s těmito dodávkami žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 24 813 Kč a 12 809 Kč. Žalobkyně se současně v souladu se svými obchodními podmínkami domáhala zaplacení 200 Kč jako paušální náhrady nákladů za oprávněně zaslanou upomínku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala v souladu se svými obchodními podmínkami též zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti vystavených faktur do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne 31. 1. 2023 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a zaplatit žalobkyni za dodávku elektřiny cenu dle platného ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny obchodní podmínky žalobkyně a ceník; žalobkyně předložila též „Předsmluvní informace , právnická osoba, . pro spotřebitele při dodávkách elektřiny a plynu domácnostem“. Dle článku III. obchodních podmínek se účastníci dohodli, že úhrada ceny bude realizována formou zúčtovatelných měsíčních záloh. Z článku V. odst. 3 obchodních podmínek dále vyplývá, že pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku dle smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit úrok z prodlení ve sjednané výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle článku V. odst. 4 obchodních podmínek má žalobkyně v souvislosti se zaslanou upomínkou žalovanému z důvodu jeho prodlení s úhradou plateb nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou upomínky, a to v paušální výši 200 Kč za každou upomínku. Fakturou č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2023 splatnou dne 12. 4. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalovanému za elektřinu odebranou v období od 2. 3. 2023 do 23. 3. 2023 nedoplatek ve výši 24 813 Kč. Fakturou č. , hodnota, ze dne 24. 4. 2023 splatnou dne 9. 5. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za zaslanou upomínku ve výši 200 Kč. Fakturou č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2023 splatnou dne 14. 8. 2023 žalobkyně vyúčtovala žalovanému za elektřinu odebranou v období od 24. 3. 2023 do 25. 7. 2023 nedoplatek ve výši 12 809 Kč. K úhradě nedoplatků, nákladů na zaslanou upomínku, byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 31. 8. 2023, jejíž odeslání na žalobkyni známou adresu žalovaného žalobkyně doložila doručenkou.4. Výše uvedená zjištění vedou soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do jím označeného odběrného místa elektřinu v dotčených obdobích. Žalovaný však cenu za odebranou elektřinu v plné výši neuhradil, a soud jej proto k zaplacení dlužné částky zavázal. Opodstatněným je i nárok žalobkyně na paušální náhradu nákladů 200 Kč za zaslanou upomínku ze dne 31. 8. 2023 žalovanému, a to i přestože předložená faktura č. , hodnota, byla vystavena pro částku paušální náhrady nákladů za upomínku zaslanou dle tvrzení žalobkyně dne 24. 4. 2023, která soudu předložena nebyla. Nárok žalobkyně na zaplacení paušální náhrady nákladů 200 Kč v souvislosti se zasláním upomínky dne 31. 8. 2023 byl soudu prokázán (upomínka ze dne 31. 8. 2023, obchodní podmínky).5. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou je opodstatněn také nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení. Tento však soud žalobkyni přiznal pouze v zákonné výši ke dni splatnosti dílčích závazků, tj. ve výši 15 % ročně, a to s ohledem na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde soud učinil závěr o tom, že „obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě).“ V daném případě pak byl smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky sjednán pouze v článku V. odst. 3 obchodních podmínek, a nikoli přímo ve smlouvě samotné. Ačkoli byl shora uvedený závěr Ústavním soudem učiněn ve vztahu ke smluvní pokutě, lze jej dle názoru soudu vztáhnout rovněž na úrok z prodlení, neboť oba instituty mají pro spotřebitele nepříznivý sankční charakter. Soud tedy žalobu zamítl co do rozdílů mezi zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z prodlení.6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části týkající se úroku z prodlení, právo na náhradu nákladů v plné výši. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 513 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Advokátka učinila ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 500 Kč a dále jí za ně podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 965 Kč.