13 C 277/2020-42 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový a účelový úvěr na nákup vybraného zboží v celkové výši [částka]. Tento úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 11 měsíčních splátek ve výši [částka]. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal dne [datum]. Před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů na základě informací, které ji žalovaný poskytl při ústním pohovoru. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, když neuhradil žádnou z předepsaných splátek. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky přistoupil původní věřitel k zesplatnění úvěru, a to ke dni [datum]. K tomuto dni se splatné příslušenství pohledávky stává součástí jistiny. Z toho vyplývá oprávněnost požadavku na zaplacení úroku z prodlení i z částky kapitalizovaného úroku. Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, ve které žalovaný co do důvodu a výše uznal svůj dluh a zavázal se tento dluh uhradit ve stanovených splátkách. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny pohledávky dle čl. IV. dohody o uznání dluhu, ve které se žalovaný zavázal, že pokud neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle čl. II. odst. 2.1 dohody o uznání dluhu vzniká mu povinnost hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (dlužná jistina činila ke dni uzavření dohody o uznání dluhu [částka]). Přestože je oprávněn požadovat smluvní pokutu z dohody o uznání dluhu již ode dne následujícího po dni prodlení s úhradou dluhu, tj. ode dne [datum], požaduje tuto pokutu až od pozdějšího data, konkrétně pak od [datum] do dne podání žaloby, tj. do dne [datum] Smluvní pokuta činí z částky [částka] od [datum] do [datum] částku [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] uznal žalovaný, že dluží žalobci [částka] a zavázal se dluh uhradit žalobci ve 12 měsíčních splátkách po [částka], když poslední dvanáctá platba měla být ve výši zbývající do úplného zaplacení dluhu. Dále se strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka vzniká žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné jistina za každý den prodlení a ve výši [částka] za každou upomínku zaslanou žalovanému. Pohledávka tudíž sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení ve výši [částka], ze dlužného pojistného z pojištění schopnosti splácet úvěr v částce [částka], z kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění úvěru [částka], z nákladů spojených s vymáháním pohledávky v částce [částka], ze tří poplatků za odeslání upomínky ve výši po [částka], tedy celkem [částka] a ze Smluvní pokuty 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum], což je částka [částka] Celkem tedy pohledávka činí [částka]. Přes písemnou výzvu žalobce žalovaný pohledávku neuhradil. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Soud věc po právní stránce vyšel z citovaného ustanovení občanského zákoníku, které upravuje důsledky uznání dluhu, což žalovaný vůči žalobci učinil. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty sjednané mezi účastníky v dohodě ze dne [datum] je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné jistiny je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy. Stejně tak za přiměřené lze považovat sankce ve výši [částka] za zaslání každé jednotlivé upomínky. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovaného výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].