6 C 22/2021-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 13 789 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 25. 2. 2016 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] uzavřel se žalovanou [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro telefonní [číslo]. Na základě Smlouvy byl [anonymizováno] povinen poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (jedná se zejména o tzv. služby třetích stran či služby obsahu). Žalovaná se zavázala za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení. [anonymizováno] zcela v souladu se smlouvou služby žalované poskytoval a tyto poskytnuté služby vždy žalované vyúčtoval v pravidelném Vyúčtování služeb. Žalovaná však přestala [právnická osoba] platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu žalovaná dluží žalobkyni z dosud neuhrazených vyúčtování částku 13 789 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 7. 2019. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav: Z Účastnické smlouvy ze dne 23. 12. 2015, jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] a to dne 23. 12. 2015, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala ji za tyto služby řádně platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky [právnická osoba] Žalovaná si objednala služby třetích stran a služby související, které přes řádné vyúčtování žalobkyni dosud neuhradila. Jedná se o vyúčtování [číslo] ze dne 6. 2. 2016 splatné dne 24. 2. 2016, vyúčtování [číslo] ze dne 6. 3. 2016 splatné dne 24. 3. 2016, vyúčtování [číslo] ze dne 6. 4. 2016 splatné dne 25. 4. 2016, vyúčtování [číslo] ze dne 6. 5. 2026 splatné dne 24. 5. [číslo] a vyúčtování [číslo] ze dne 12. 7. 2016 splatné dne 26. 7. 2016. Jelikož žalovaná řádně a včas za tyto služby neplatila, byla vyzvána k jejich úhradě výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2019 (z Účastnické smlouvy ze dne 23. 12. 2015, vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] výzvy před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2019) Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované zaslána dne 19. 7. 2019 (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2019). 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. 7. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že se jedná o platby za služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy umožnila žalované využívat takovéto služby, které také žalovaná využívala. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 13 789 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od 25. 2. 2016 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 789 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.