7 C 151/2021-15 — Okresní soud v Jičíně

Manželka se žalobou podanou u soudu domáhala rozvodu manželství. Manžel s rozvodem souhlasil. V průběhu řízení bylo oddacím listem prokázáno, že manželství účastníci uzavřeli dne 7. 5. 2004 před [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Oba manželé do něho vstupovali jako svobodní, oba manželé jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to dne 10. 12. 2004 syn [jméno] a dne 4. 4. 2007 syn [jméno]. Rodičovská odpovědnost k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. 11. 2021 č.j. 30 Nc 3000/2021-51, a to tak, že tímto rozsudkem byla schválena mezi rodiči uzavřená dohoda, na základě které byly nezletilé děti pro dobu po rozvodu svěřeny do péče matky s tím, že otec se zavázal platit na ně výživné ve výši 8.800 Kč měsíčně na nezletilého [jméno] a 7.600 Kč měsíčně na nezletilého [jméno]. Rozsudek nabyl právní moci 29. 11. 2021. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že jejich manželství prochází dlouhodobou krizí. K rozpadu společné domácnosti došlo definitivně v lednu 2021, kdy se manžel z rodinné domácnosti odstěhoval. Od té doby k obnovení soužití nedošlo, v současné době o to žádný z účastníků nemá zájem. Oba manželé považují manželství za zcela rozvrácené. Za hlavní příčinu rozpadu svého vztahu považují opakované nevěry manžela. Soud ve věci rozhodl dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V průběhu řízení byl zcela jednoznačně prokázán hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství účastníků, jehož hlavní příčinou byly opakované nevěry manžela. Obnovení soužití obě strany odmítají. S ohledem na postoj obou manželů, kdy oba trvají na rozvodu manželství, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku. Soud neshledal důvody uvedené v ustanovení § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Navíc se tohoto práva oba účastníci vzdali.