7 C 171/2020-39 — Okresní soud v Jičíně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 9.2.2022 čj. 7 C 171/2020 bylo rozvedeno manželství [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne 9.2.2022. 2. Dne 16.2.2022 byl soudu ze strany manžela doručen návrh na vydání opravného usnesení ve znění, jež je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Manžel poukázal na to, že ve třetím (správně má být uvedeno čtvrtém) odstavci citovaného rozsudku soud uvedl, že ze shodných tvrzení účastníků vzal za prokázané, že jejich manželství v podstatě od počátku jeho existence prochází krizí, manželka již v květnu 2020 ze společné domácnosti odešla, a to pro psychické násilí a občasné fyzické napadení její osoby ze strany manžela. Tato věta je v příkrém rozporu s tím, co bylo skutečně prokázáno, neboť shodnými tvrzeními účastníků bylo prokázáno pouze to, že jejich manželství v podstatě od počátku jeho existence prochází krizí a že manželka již v květnu 2020 ze společné domácnosti odešla. Shodnými tvrzeními účastníků nebylo již prokázáno, že manželka ze společné domácnosti odešla proto, že se manžel vůči ní dopouštěl psychického násilí a občasného fyzického napadení. Manžel nikdy nepotvrdil tvrzení manželky, že se psychického a fyzického násilí vůči manželce dopouštěl. Poukázal na obsah protokolu o jednání, jakož i na obsah předposledního odstavce rozvodového rozsudku, kdy soud uzavřel, že příčina rozpadu vztahu mezi manželi spočívá v odlišnosti povah a z toho pramenícího nevhodného chování manžela vůči manželce - spočívajícího dle manželky v psychickém a fyzickém napadání její osoby ze strany manžela. 3. Soud uznává, že se při písemném vyhotovení rozsudku dopustil chyby, když ve čtvrtém odstavci větě prvé uvedl, že shodnými tvrzeními manželů bylo prokázáno, že manželka odešla ze společné domácnosti pro psychické násilí a občasné fyzické napadení její osoby manželem, a to i přesto, že toto tvrzení shodnými tvrzeními stran prokázáno nebylo. Zde je třeba poukázat na písemné vyjádření žalovaného k žalobě, kde manžel k psychickému a fyzickému napadání manželky neuvádí žádná tvrzení, což je zcela pochopitelné, neboť toto tvrzení manželka poprvé uvedla až při jednání soudu. V této souvislosti je tedy třeba poukázat i na obsah protokolu z jednání ze dne 9.2.2022, kde manžel s tvrzením manželky o psychickém a fyzickém týrání její osoby nesouhlasí, tvrzení je pro něho překvapující a jako příčinu rozpadu manželství, stejně tak jako v písemném vyjádření, uvádí odlišnost povah zatímco pouze manželka za příčinu rozpadu manželství považovala psychické a občasné i fyzické násilí ze strany manžela vůči její osobě, i když toto násilí nijak neprokázala ani ho nehlásila na policii. V předposledním odstavci odůvodnění rozsudku soud správně uvedl, že příčina rozpadu vztahu mezi manželi spočívá v odlišnosti jejich povah (manželka při jednání soudu uvedla, že manžel byl na rozdíl od ní žárlivý), a z toho pramenícího nevhodného chování manžela vůči manželce, kdy pouze ona nevhodnost tohoto chování spatřovala v psychickém a fyzickém napadání její osoby ze strany manžela. 4. Soud se tak ve čtvrtém odstavci odůvodnění rozsudku dopustil zřejmé písařské chyby, když na rozdíl od správného závěru předposledního odstavce odůvodnění rozsudku při jeho písemném vyhotovení ve čtvrtém odstavci opomenul uvést za slovem„ …odešla….“ slova„ …a to podle manželky…“. Soud o opravě rozhodl dle § 164 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.