5 C 108/2022-35 — Okresní soud v Jičíně

1. Navrhovatelé [celé jméno osvojitelky] a [celé jméno osvojitele] (dále jen osvojitelé) podali návrh na osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně] (dále jen osvojenka). 2. Vylíčili, že o osvojenku pečují od roku 2010, kdy jí bylo. Biologičtí rodiče se dcerou nestýkali, matka byla zbavena rodičovské zodpovědnosti a otec je neznámý. Osvojitelé dosáhli, opatrovnictví, pěstounství a poručenství osvojenky. Vyšli z ust. § 847 odst. 1 písm. c) o. z. (případně z § 848 o. z.), když osvojení není v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.). Mezi osvojiteli a osvojenkou byly vytvořeny rodinné a citové vazby (§ 795 o. z.), a proto bylo přistoupeno k podání návrhu, k němuž se osvojenka vyjádřila souhlasně a s odkazem na § 805 o. z. s návrhem souhlasila. 3. Účastenství ve věci bylo vymezeno osvojiteli a osvojenkou, která je svobodná a bezdětná. 4. Statusové poměry prokazují se výstupy z informační databáze obyvatel a rodným listem osvojenky. Biologickou matkou osvojenky je [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození]. Otec nebyl uveden. Osvojitelé jsou manžely. 5. K osvojence bylo vedeno opatrovnické řízení. Dokazování bylo provedeno rozhodnutími a dalšími listinami obsaženými v opatrovnickém spise Okresního soudu v Jičíně, sp. zn. 30 P23/2015. Z nich se činí následující skutkové závěry: a) rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 12. 2004, č. j. P 1/2003-29 bylo rozhodnuto o zbavení rodičovské zodpovědnosti [jméno] [příjmení] k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] a nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] b) poručenství k nezletilé [jméno] [příjmení] bylo upraveno rozsudky Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 3. 5. 2005, č. j. P 1/2003-45, ze dne 21. 3. 2007, č. j. P 1/2003-55, ze dne 5. 12. 2008, č. j. P 1/2003-67, ze dne 20. 11. 2009, č. j. 0 P 1/2003-69. Posledním rozhodnutím ve věci poručenství se stal rozsudek Okresního soudu v Kurné Hoře ze dne 6. 4. 2011, č. j. P 1/2003-102, jímž byli poručníky nezletilé [jméno] [příjmení] ustanoveni [jméno] a [celé jméno osvojitele] c) rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 11. 2011, č. j. 12 P 298/2011-124 udělil soud poručníkům souhlas k podání žádosti o změnu příjmení na [celé jméno osvojenkyně] d) rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 17. 5. 2016, č. j. 30 P 23/2015 byl udělen poručníkům souhlas se změnou jména na jméno [jméno] 6. Účastenství bylo vymezeno podle § 448 z. ř. s. shora uvedenými účastníky (vizte záhlaví). Ačkoli nebyla matka účastníkem řízení, bylo opatřeno její souhlasné stanovisko k osvojení oběma poručníky. 7. Po právní stránce byla věc posuzována podle ust. § 846, 847 odst. 1 písm. c), odst. 2 o. z. 8. Předně z žádného zjištění nevyplývá jakákoli kolize mezi osvojením zletilého a dobrými mravy, jak to předpokládá ust. § 846 o. z. Ba naopak osvojení je v případě již existujícího vztahu mezi účastníky řízení žádoucí a zcela přiléhavé dlouhodobým poměrům účastníků. 9. Dalšími podmínkami, které jsou splněny, je přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem, a vztah mezi účastníky, který není kolizní s ust. § 804 o. z. Účastníci současně vzali již s ohledem na předchozí poručnictví na vědomí účinek osvojení a jeho důsledky jak v oblasti statusové, tak v oblasti absolutních majetkových práv. 10. Soud posuzoval, zda osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů. Jak je jednoznačně prokázáno stanoviskem matky a skutečností, že otec osvojenky není znám, není nastolena z tohoto pohledu žádná překážka k osvojení. 11. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro rozhodnutí o osvojení zletilého, soud návrhu vyhověl, neboť nelze mít jakoukoli pochybnost o pravém záměru účastníků navodit vztah totožný vztahu, který jinak vzniká rodičovstvím biologickým. 12. Osvojení (výrok I). jsou přidruženy výroky II. a III., jimiž se nahrazuje matriční zápis u pokrevních rodičů se změnou příslušných matričních zápisů pro oba navrhovatele. 13. O nákladech řízení mezi jeho účastníky soud rozhodl výrokem IV. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť okolnosti případu z pohledu ustanovení § 23 z. ř. s. jiné rozhodnutí neodůvodňují.