3 C 154/2024-57 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svoji žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku celkem 14 361,22 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela 29. 1. 2023 po prověření jeho úvěruschopnosti distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, jiném než na bydlení, do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit k datu splatnosti s dohodnutým poplatkem a platbou za paralelně sjednané služby. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, žalobkyně proto žaluje u soudu a požaduje jistinu 11 649 Kč, poplatky za službu , Anonymizováno, 660 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis 174 Kč, dále pak smluvní pokutu za prodlení s úhradou dluhu dle čl. 6. 4 VOP a Sazebníku žalobkyně, za dobu 90 dnů ve výši 1 878,22 Kč.2. Žalovaný v odporu proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu vyjádřil nesouhlas s žalovanou částkou s tím, že měl snahu dluh uhradit, ale nebyly mu zaslány platební informace. Nesouhlasil s výší žalované částky.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, uzavřenou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku, podepsanou žalovaným 29. 1. 2023, je prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 13 000 Kč jako spotřebitelský úvěr nikoliv na bydlení, prostřednictvím bankovního účtu žalovaného, postupně podle žádostí žalovaného. Žalovaný se jej zavázal vrátit jednorázově se sjednaným poplatkem za sjednání úvěru 3 510 Kč do 28. 2. 2023, dále si sjednal službu Klidné spaní za 110 Kč a informační SMS servis za 29 Kč. Celkem měl žalobkyni zaplatit 16 510 Kč. Smlouva odkazuje na občanský zákoník, zákon o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník žalobkyně, jakož i další listiny, které jsou prohlášeny za nedílnou součást úvěrové smlouvy. Variabilní symbol je ve smlouvě uváděn , číslo, . Smlouva neobsahuje ujednání o smluvní pokutě. Základní parametry úvěru jsou shrnuty v popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru. V odstavci náklady v případě opožděných plateb je uvedeno, že v případě prodlení se splácením vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z jistiny a úroku z prodlení. Sazebník žalobkyně stanoví výši poplatků za základní a volitelné služby. Mezi základní poplatek patří poplatek ověřovací ve výši 1 Kč.4. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně upravují vztahy účastníci podrobněji, v čl. 6. 4 jsou podrobně upraveny následky prodlení dlužníka, jimiž je mimo jiné o nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení s tím, že „pokuta nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. “5. Žalobkyně dále předložila k identifikaci žalovaného výpis jeho bankovní identity a pravidla, jimiž se řídí při posuzování úvěruschopnosti úvěrovaných. Dále přeložila výpis o posouzení, zachycující konkrétní postup prověřování úvěruschopnosti žalovaného z 29. 1. 2023. Vedle osobních údajů žalovaného zjistila, že žalovaný žije v domácnosti sám a hospodaří s jediným příjmem, má pravidelné měsíční výdaje ve výši 23 000 Kč měsíčně, z toho na bydlení vydává 1 500 Kč, na další výdaje 3 500 Kč a 18 000 Kč platí na své půjčky. Žalovaný udal příjem 40 000 Kč, žalobkyně ověřila příjem ve výši 46 652 Kč. Při posuzování žalobkyně uvažovala minimální výdaje žalovaného 14 860 Kč, rezervu 500 Kč s tím, že žalovaný disponuje volným příjmem 20 000 Kč, z čehož učinila závěr o tom, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Předložené listiny neobsahují nic, z čeho by bylo možno usoudit, že žalovaný byl dotazován na stav svého zadlužení, nebo že by byl lustrován v registrech bankovních či nebankovních úvěrů. Žalobkyně dále předložila přehled příjmů žalovaného, získaný z bankovního účtu č. , č. účtu, za dobu od 24. 3. 2022 do 26. 1. 2023 a vycházela pak z doloženého příjmu 46 652 Kč. Přehled a zhodnocení výdajů chybí.6. Přehled bankovních transakcí žalobkyně z 29. 1. 2023 prokazuje, že uvedeného dne byla odeslána na protiúčet č. , č. účtu, částka 13 000 Kč s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Z autorizace ověření totožnosti z 29. 1. 2023 je zřejmé, že účet č. , č. účtu, má název , jméno FO, .7. Zpráva , právnická osoba, dokládá, že disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, dne 30. 1. 2023 na tento účet došla částka 13 000 Kč s uvedením VS , var. symbol, z protiúčtu s názvem žalobkyně.8. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 30. 6. 2024, adresovanou žalovanému, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu 17 272,82 Kč a nákladů řízení do 3 dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu byla výzva žalované odeslána doporučenou poštou dne 30. 5. 2024.9. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku.14. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Jak vyšlo v řízení najevo, žalobkyně vycházela především ze zjištěných příjmů žalovaného, které zjistila z jeho podnikatelského účtu, neprověřovala a neanalyzovala už jeho výdaje, ačkoliv měla k výpisu z jeho účtu přístup a mohla tak učinit. Přestože žalovaný uvedl, že měsíčně splácí 18 000 Kč na půjčky a má ještě další výdaje, žalobkyně uvažovala nečekaně s minimálními výdaji 14 760 Kč a na jakékoliv ověření výdajů rezignovala. Pokud takto žalovaná postupovala, nelze tento postup shledat postupem zákonným. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání.15. Pohledávku ž