9 C 19/2025-121 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu žalobou, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji 16 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli dne 23. 4. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 15 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal splácet, tuto povinnost řádně a včas neplnil a dostával se do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky z úvěrové smlouvy za okamžitě splatné, informovala o tom žalovaného a vyzývala jej k úhradě celého dluhu, čemuž však žalovaný dodnes nevyhověl. Žalobkyně se proto obrátila na soud a požaduje jistinu pohledávky ve výši 15 000 Kč, poplatky ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 739,95 Kč ke dni 7. 1. 2025, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 926,53 Kč ke dni 7. 1. 2025.2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.3. Jak vyplývá z předložené žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 23. 4. 2020, uvedeného dne se žalovaný obrátil na žalobkyni s žádostí o úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Uvedl své osobní údaje. Úvěr žalovaný jako neúčelový. Žádal, aby žalobkyně využila pro posouzení jeho schopnosti úvěr splácet data z jeho běžného platebního účtu, který vede, vzal na vědomí lustraci v systému BRKI, NRKI a SOLUS. Vyhodnocením žádosti žalovaného o úvěr je prokázáno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala, a vyšla z výše průměrných příjmů a výdajů žalovaného, což přivodilo závěr o dostatečné platební kapacitě žalovaného pro splátku 6 643 Kč měsíčně.4. Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne 23. 4. 2020 je prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského bezúčelového úvěru do celkové výše 10 000 Kč bez zajištění a bezúčelově s tím, že peněžní prostředky mohou být jednorázově čerpány k 23. 4. 2020. Peněžní prostředky měly být čerpány čerpaním při nakládání s účtem, jehož byl žalovaný majitelem a žalovaný se zavázal úvěr splácet. Dále bylo dohodnuto, že vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně, RPSN na spotřebitelský úvěr činila 30 % ročně a celková částka, kterou bylo potřeba zaplatit činila 10 659,48 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splácet úroky a jistinu úvěru v vždy nejméně jedenkrát za šest měsíců. Současně bylo dohodnuto, že žalobkyně je oprávněná zasílat žalovanému upomínky a výzvy a žalovaný je povinen uhradit poplatky spojené s jejich zasíláním. Pro případ neplnění závazku bylo sjednáno právo banky jistinu úvěru zesplatnit.5. Dodatkem o smlouvě o kontokorentu ze dne 1. 6. 2020 bylo mezi účastníky sjednáno s účinností od 3. 6. 2020 výše úvěrového limitu na částku 15 000 Kč. Nová výše RPSN byla 26,44 % p. a. a částka, kterou je povinen dlužník zaplatit je 15 893,17 Kč. Úroková sazba zůstává neměnná, stejně tak jako ostatní ujednání smlouvy.6. Žalovaný byl opakovaně upomínán o splátky úvěru. Poslední výzvou k zaplacení dluhu z 5. 2. 2024 bylo žalovanému žalobkyní upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a byl vyzván k doplacení 1 565,51 Kč.7. Dopisem ze dne 1. 5. 2024 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dluhu a byl vyzván k zaplacení částky 17 412,40 Kč.8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Z výše uvedeného soud učinil závěr, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci poté, co žalobkyně odborně posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřeli platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, žalovaný však svůj závazek přestal plnit a dluží žalované uhradit částku 15 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného žalobkyni tuto částku uhradit, dále pak i povinnost uhradit žalobkyni sjednaný poplatek ve výši 1 000 Kč. Ani výše kapitalizovaného příslušenství nebyla v řízení nijak zpochybněna. Soud proto dále rozhodl i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok a úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.12. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 386,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (úkony učiněné do 31. 12. 2024) a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (úkon učiněný po 1. 1. 2025) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 270 Kč ve výši 1 316,70 Kč.