11 C 13/2025-26 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 11. 10. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč jako nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do databáze SOLUS a z informací získaných od žalovaného. Z výstupu z databáze SOLUS žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ke dni poskytnutí úvěru žádný dluh po splatnosti, žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, žije s rodinou, je zaměstnán u , jméno FO, , IČ , IČO, , a uvedl výši svého příjmu a výdajů, přičemž žalobkyni předložil výplatní pásky za měsíce prosinec roku 2021 až únor roku 2022. Dle žalobkyně žalovaný neuhradil na úvěr ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.3. Dotazníkem vedeným na jméno žalovaného bylo prokázáno, že je v něm uvedeno následující: osobní stav – svobodný, bydlení – s rodinou, hlavní zdroj příjmu – , jméno FO, , , profese, práce, obor činnosti zaměstnavatele – , profese, , neočekává se snížení příjmu během půjčky, celkový měsíční čistý příjem – , částka, , měsíční úvěrové výdaje – 3 100 Kč, měsíční celkové výdaje – 10 000 Kč, počet závislých osob – 0, počet členů rodiny s příjmem – 2.4. Výplatními páskami bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od svého zaměstnavatele , jméno FO, , IČ , IČO, , za měsíc prosinec roku 2021 čistou mzdu ve výši , částka, , za měsíc leden roku 2022 čistou mzdu ve výši , částka, a za měsíc únor roku 2022 čistou mzdu ve výši , částka, .5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , listinou nazvanou „shrnutí úvěru“ a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je prokázáno, že dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsali žalobkyně a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , hodnota, a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Úrok ani poplatky ve smlouvě sjednány nebyly.6. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byla odeslána dne , datum, částka 12 000 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Zprávou , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, na tento účet byla v měsíci březnu roku 2022 připsána částka 12 000 Kč.8. Fakturou č. , hodnota, bylo prokázáno, že ji vystavila žalobkyně dne , datum, na jméno žalovaného, faktura zní na částku 12 000 Kč a její splatnost je stanovena do 27. 4. 2022, ve zprávě pro příjemce je uvedeno: úhrada půjčky.9. Předžalobní výzvou ze dne 1. 2. 2023 a podacím archem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, , výzva byla předána k poštovní přepravě dne 1. 2. 2023.10. Z ostatních listinných důkazů soud nečinil žádné skutkové zjištění.11. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru, k jeho poměrům bylo žalobkyní zjištěno, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije s rodinou, je zaměstnán u , jméno FO, , IČ , IČO, , jeho měsíční úvěrové výdaje činí 3 100 Kč a měsíční celkové výdaje pak 10 000 Kč. Žalovaný předložil žalobkyni své výplatní pásky za měsíce prosinec roku 2021 až únor roku 2022, dle nichž průměrný měsíční čistý příjem žalovaného činil , částka, . Dne , datum, podepsali žalobkyně a žalovaný prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků. Úrok ani žádné poplatky ve smlouvě sjednány nebyly. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne , datum, na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný na spotřebitelský úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně výzvou odeslanou dne 1. 2. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru.12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.15. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve sjednané lhůtě. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na zák