24 C 190/2020-46 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Z provedeného dokazování soud zjistil, že podle nepodepsaného dokumentu označeného jako„ Prohlášení pro stávajícího klienta“ požádala žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, číslem účtu, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a emailovou adresou, neurčeného dne o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč se splatností dne [datum] a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč. Podle nepodepsaných obchodních podmínek se musel klient coby zájemce o úvěr zaregistrovat na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a zde i požádat o poskytnutí úvěru, dále musel uhradit ověřovací poplatek a vyjádřit svůj souhlas se smlouvou zmáčknutím tlačítka„ potvrdit“ ve svém klientském účtu. Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] připsána částka 3 000 Kč z účtu [právnická osoba] Majitelem a jediným disponentem účtu příjemce peněz byla v prosinci [rok] žalovaná. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uvařena smlouva o postoupení pohledávek. Žalované bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od doručení uvedené výzvy. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na ustanovení § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Zákonná úprava totiž vyžaduje, aby byl soubor postupovaných pohledávek dostatečně určen, což však není případ pohledávek postoupených právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, v nichž má být obsažena i žalobou uplatněná pohledávka za žalovanou. Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek určen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou smlouvu), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 1433/2006, aplikovatelný i na úpravu obsaženou v o. z. a dostupný na internetových stránkách www.nsoud.cz). Ačkoliv smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyní odkazuje na přiložený seznam postoupených pohledávek, žalobkyně ani přes výzvu soudu tuto přílohu nedoložila, a tudíž neprokázala, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy. Z uvedeného důvodu žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení, a proto soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, a tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Protože jí však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.