21 C 387/2022-12 — Okresní soud v Jihlavě

Manželka se podanou žalobou domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství se ocitlo v krizi. Účastníci spolu od května 2015 nežijí a nevedou společnou domácnost. Vzniklou krizi se rozhodli řešit rozvodem manželství. Manžel se k návrhu připojil. Soud provedl důkaz čtením listin oddacího listu. Sňatek účastníci uzavřeli dne [datum]. Syn z manželství narozený je již zletilý. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že společnou domácnost nevedou od května 2015, dosud bydlí ve společné nemovitosti, kterou mají ve společném jmění manželů. Na obnovení soužití nemají zájem. Dle ust. § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného důkazu má soud za to, že účastníci nemají další zájem na trvání manželství, přičemž již téměř 8 let nevedou společnou domácnost a nežijí jako manželé. Vzhledem k tomu, že syn, jenž se v manželství narodil, je již zletilý, manželé spolu nežijí řadu let, neplní jejich manželství žádnou ze svých funkcí a je pouze svazkem formálním. Za této situace soud návrhu na rozvod manželství vyhověl, neboť podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byly splněny. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud s ohledem na shodné tvrzení účastníků v rozdílných názorech účastníků na fungování manželství, trávení volného času, financování rodiny, přičemž k těmto rozporům navíc situaci komplikovalo dlouholeté [anonymizována dvě slova] manžela a s ním spojené omezení, což ve svém důsledku vedlo k postupnému odcizení účastníků a vymizení citového vztahu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 z.ř.s., podle něhož nemají účastníci řízení o rozvod manželství právo na náhradu nákladů řízení.