9 C 30/2024-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 13 293,67 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala hradit řádně a včas platby dle vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala dodanou elektřinu fakturou č. , hodnota, znějící na částku 13 269,32 Kč se splatností dne , datum, a fakturou č. , hodnota, znějící na částku 65,97 Kč se splatností dne , datum, . Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, přestože k tomu byla vyzvána, naposledy předžalobní upomínkou dne 3. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí č. , hodnota, soud zjistil, že tato byla žalobkyní a žalovanou uzavřena dne , datum, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektrickou energii do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu a za související služby zaplatit. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, když podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že se s těmito seznámila, stejně jako s ceníky žalobkyně.4. Z faktury č. , hodnota, se podává, že žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za dobu od , datum, do , datum, částkou 13 269,32 Kč se splatností dne , datum, . Z faktury č. , hodnota, se podává, že žalobkyně vyúčtovala žalované v rámci konečného vyúčtování od , datum, do , datum, dále částku 65,97 Kč splatnou dne , datum, .5. Předžalobní výzvou odeslanou dle podacího lístku dne 3. 4. 2024, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9. 4. 2024.6. Soud tedy na základě listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit cenu za dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa. Žalobkyně vyúčtovala odebranou elektřinu fakturami znějícími na částku v celkové výši 13 335,29 Kč. Žalovaná svůj dluh ve lhůtě splatnosti ani do podání žaloby neuhradila, přestože jí žalobkyně odeslala předžalobní výzvu.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále též jen „EZ“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky ohledně služeb dodávky elektřiny jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jež se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy v § 2079 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala, že řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť dodávala do odběrného místa žalované ve výše uvedených obdobích elektřinu, zajistila její dopravu a související služby. Rovněž prokázala, že žalovaná nesplnila své povinnosti a neuhradila faktury v souladu se smluvními podmínkami. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni uhradila, případně že by závazek jinak zanikl, vůbec nevznikl nebo byl převeden na jiného. Jelikož se žalovaná dnem následujícím po splatnosti faktur dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni úroky z prodlení z fakturovaných částek; tyto žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pozdější z faktur, tj. od 10. 3. 2023 do zaplacení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, neboť tato byla podána po právu. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, když pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokátky stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby). Dále zástupkyni žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 252 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky , Jméno advokátky, jako zástupkyně žalobkyně.