9 C 35/2024-35 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 10 783 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, . Žalobkyně odebranou elektřinu za období od , datum, do , datum, vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 8 100 Kč. Dále pak žalobkyně vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 2 683 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani po předžalobní výzvě.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí č. , hodnota, soud zjistil, že tato byla žalobkyní a žalovaným uzavřena dne , datum, . Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , a žalovaný se zavázal žalobkyni za dodanou elektřinu a za související služby zaplatit. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, když podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že se s těmito seznámil, stejně jako s ceníky žalobkyně.4. Z faktury č. , hodnota, se podává, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za dobu od , datum, do , datum, částkou 8 100 Kč se splatností dne , datum, . Z faktury č. , hodnota, pak vyplývá, že žalobkyně žalované dále vyúčtovala za období od , datum, do , datum, částku 2 683 Kč se splatností dne , datum, .5. Upomínkami ze dnů , datum, a , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných částek.6. Předžalobní výzvou odeslanou dle podacího lístku dne 20. 6. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy.7. Soud tedy na základě listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit cenu za dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa. Žalovaný neuhradil žalobkyní vyúčtované částky dle příslušných faktur, přestože byl o úhradu upomínán. Žalovaný ničeho neuhradil, přestože mu žalobkyně odeslala předžalobní výzvu.8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy (dále též jen „EZ“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky ohledně služeb dodávky elektřiny jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jež se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy v občanském zákoníku. Žalobkyně prokázala, že řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť dodávala do odběrného místa žalovanému ve výše uvedených obdobích elektřinu, zajistila její dopravu a související služby. Rovněž prokázala, že žalovaná nesplnila své povinnosti a neuhradila faktury v souladu se smluvními podmínkami. Rovněž prokázala, že žalovanému vyúčtovala v souladu s podmínkami poplatky za upomínky. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni uhradil, případně že by závazek jinak zanikl, vůbec nevznikl nebo byl převeden na jiného. Jelikož se žalovaný dnem následujícím po splatnosti faktur dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni úroky z prodlení fakturovaných částek ode dne následujícího po splatnosti faktur, tj. z částky 8 100 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení a z částky 2 683 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení (§ 1970 o. z.), vše ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, neboť tato byla podána po právu. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, když pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 10 783 Kč sestávající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.