13 C 97/2020-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Návrhem podaným k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství s tím, že toto je hluboce a trvale rozvráceno. Obnovení manželského soužití nelze očekávat. Manželka v návrhu dále tvrdila, že manželé uzavřeli sňatek z oboustranné citové náklonnosti. Zprvu bylo manželství průměrně spokojené, postupem času se ovšem začaly mezi účastníky projevovat neshody, které pramenily z jejich rozdílných povah. Účastníci měli také každý jiný názor na život, na trávení volného času a rozdílné zájmy. V důsledku těchto neshod se manželé vzájemně odcizili, před více jak půl rokem přestali společně hospodařit a intimně se stýkat. Dle manželky již manželé k sobě nemají žádný citový vztah a nyní spolu více méně žijí pouze jako dva cizí lidé. V důsledku těchto neshod se manželka hodlá v nejbližší době ze společné domácnosti odstěhovat. Manžel se k návrhu vyjádřil nejprve písemně, kdy sporoval, že by s manželkou nevedli společnou domácnost a společně nehospodařili. Opak je pravdou a je tomu rád. Manželka se dosud ze společné domácnosti neodstěhovala, [anonymizováno 7 slov] [územní celek] [anonymizováno 12 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. Manžel vyjádřil zájem na zachování manželství, a to např. i za pomoci odborníků. V době podání vyjádření považoval rozvod manželství za zcela zbytečný. V průběhu soudního řízení manželka vypověděla, že již od počátku manželství citově strádala, neboť jí manžel neprojevoval žádnou citovou náklonost. Nikdy např. neinicioval fyzické doteky, neoslovoval ji jménem, nechoval se k ní způsobem, který lze v manželství běžně očekávat. Sice se nehádali, ale to jen proto, že vždy ustoupila. Manžel je výbušné povahy, netrpělivý, u ničeho nevydrží. Dcerám se manžel také příliš nevěnoval, víkendy spolu prakticky netrávili, byla na výchovu sama. Společně strávili vždy jen letní dovolenou. Intimně spolu nežijí dva roky. Již před dvanácti lety uvažovala o ukončení vztahu, ale pak se narodila druhá dcera. O rozvodu manželství vážně uvažuje minimálně 4 roky. Nedovede si představit, že by manželské soužití zůstalo zachováno. Daleko lépe si rozumí jen jako přátelé. V současné době jí již už není ani příjemné, když se manžel snaží chovat více citově, či se jí dotýkat. Manželka potvrdila, že manželé stále žijí ve společné domácnosti, ale to jen z důvodu, že chce najít vhodné bydlení, kde by mohla s dcerami zůstat tak, aby se nemusely případně posléze stěhovat jinam. Chce, aby zůstaly bydlet v [anonymizováno], neboť dcery zde mají své sociální vazby a prostředí, na které jsou zvyklé. Má zájem, aby se s nimi jejich otec mohl kdykoliv stýkat. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že od počátku bral manželství vážně, myslel si, že je rodina dobře sladěná. Připustil však, že se rodině nevěnoval plně tak, jak by asi měl a zřejmě nedostatečně projevoval manželce i dcerám citovou náklonost. Většinu času však trávil v práci a i poté se snažil rodinu materiálně zabezpečit. O víkendech pracoval kolem domu. Společně jako rodina trávili jen letní dovolenou. Intimní soužití bylo ukončeno před dvěma lety. Osobně se domnívá, že vždy nějaká naděje na zachování manželství je, ale rozumím tomu, že když jeden z manželů zásadně zachovat manželství nechce, že nemá moc smyslu tomu bránit. Soud s účastníky projednal možnost institutu klidu řízení, mediace, navrhnul rodinnou terapii. Manželka však uvedené odmítla s tím, že vše pečlivě zvážila, na rozvodu manželství rozhodně trvá, klid řízení by ničemu neprospěl. S manželem v minulosti o všem několikrát hovořili, oba navštívili psychologa. Navrhované možnosti by jen oddálili rozvod manželství, o jehož nevyhnutelnosti je již několik let přesvědčená. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé dcery [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ([spisová značka]), který nabyl právní moci dne [datum], byla schválena dohoda účastníků o svěření nezletilých dcer do společné péče rodičů. Soud dále provedl důkaz oddacím listem, z nějž zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], oba jsou národnosti české, státními příslušníky České republiky. Podle ust. § 755 o.z. (občanský zákoník účinný od 1.1.2014, dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. V daném případě má soud za prokázáno, že manželství účastníků již po dlouhou dobu vykazuje zásadní znaky nefunkčnosti. Ač manželé dosud žijí ve společné domácnosti a z praktických důvodů i finančně na chodu domácnosti participují, je evidentní, že manželka nechce za žádnou cenu v manželském svazku s manželem setrvávat. Na základě účastnických výpovědí, tvrzení manželů a především s ohledem na rozhodný postoj manželky docílit rozvodu manželství, soud dospěl k závěru, že nelze očekávat, že by samovolně došlo ke změně jejího postoje a soužití účastníků by doznalo kladných změn. Manželka se potýká již mnoho let v důsledku chování manžela s citovou vyprahlostí, která se transformovala do stavu, kdy manželovy i případné snahy o projevení náklonnosti jí jsou již nepříjemné. Nefunkčnost citové sféry manželského soužití dokládá rovněž ukončení intimního soužití před dvěma lety. Za takové situace je pak nutno konstatovat, že ani osoba mediátora či terapeuta by velmi pravděpodobně nepřinesla do vztahu požadovanou změnu. Totiž jen v případě, kdyby oba manželé měli na obnovení manželského soužití zájem a problém by spočíval toliko v nemožnosti nalezení vhodného způsobu, jak kýženého cíle dosáhnout, by pomoc třetí osoby měla smyslu. Zároveň v případě, kdy jeden z manželů nemá zásadní zájem v manželství setrvávat, nelze rozhodnutím soudu změnu jeho postoje vynutit. Soud považoval tvrzení manželky o rozvratu manželství a jejím záměru dosáhnout rozvodu za pravdivé. Manželka soud přesvědčila, že manželství je dlouhodobě hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když její nespokojenost a rozhodnost dále v manželském svazku nepokračovat, byla značná. Na obnovení manželského soužití rozhodně neměla zájem, a to ani na naléhání soudu o možnosti zvážení institutu klidu řízení. Soud neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by ve prospěch zachování manželství účastníků, i s ohledem na nezletilé děti, svědčily, a proto návrhu jako důvodnému vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení podle věty druhé citovaného ustanovení v projednávané věci však nejsou splněny, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.