6 C 237/2024-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 6. 2024 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 52 000 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 29. 1. 2024 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 4 130 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 6. dni v měsíci počínaje dnem 6. 3. 2024. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 000 Kč. Dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy v rámci posouzení úvěruschopnosti nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují i výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Uvedla, že nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Závěrem posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Uvedla, že splátky od 6. 3. 2024 nebyly splaceny. Ode dne 6. 3. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, a proto žalobkyně přistoupila dne 9. 5. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 50 000 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 626,01 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 29. 1. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 8. 5. 2024, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 19,99/100), smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje od 5. 6. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení od 10. dne následujícího po zesplatnění. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, dále také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 9. 5. 2024. Dluh žalovaného tvoří: nesplacená jistina 50 000 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok 2 626,01 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 000 Kč, poplatek za sjednání úvěru 1 000 Kč, smluvní úrok 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 9. 5. 2024 do 4. 6. 2024, smluvní úrok 14,75% ročně z dlužné jistiny od 5. 6. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 5. 2024 do zaplacení2 Žalobkyně se z jednání konaného dne 11. 12. 2024 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy nezúčastnil, o odročení jednání nežádal. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:4 Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Sjednána byla roční úroková sazba 19,99 % a RPSN 25,72 %. Cena za službu pak ve výši 1 000 Kč. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na den 6. 4. 2025 a celková částka k úhradě činila 57 808,68 Kč. Měsíční splátka činila 4 130 Kč. Počet splátek 14. Jako bankovní spojení žalovaného je uveden účet č. , č. účtu, .5 Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.6 Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že v případě žalovaného jsou evidovány 2 žádosti o splátkový úvěr a 1 ukončený splátkový úvěr. Pokud jde o žádosti o splátkový úvěr, žalovaný dne 28. 1. 2024 požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč a dne 29. 1. 2024 o úvěr ve výši 20 000 Kč.7 Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky ve výši 54 626, Kč, a to do 18. 5. 2024.8 Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že v části „Informace uvedené klientem v žádosti“ je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč ze zaměstnání u , právnická osoba, ., je svobodný, bydlí v nájmu, děti nemá. Dále je uvedeno, že celkové výdaje vč. splátek úvěrů činí 18 000 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 0 Kč. Je uveden ověřený příjem ve výši 28 000 Kč prostřednictvím bankovního výpisu, tak jak uvedl žalovaný v žádosti. Žalovaný byl ověřen v bankovním a nebankovním registru klientských informací. V insolvenčním rejstříku bez záznamu. Je uvedeno, že na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Žalobkyně uvádí, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 28 000 Kč byl vypočten disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. , hodnota, s měsíční splátkou 4 130 Kč, za tohoto závěru byl žalovanému úvěr poskytnut.9 Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že dne 29. 1. 2024 byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 50 000 Kč pod VS , var. symbol, .10 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Návrh na provedení důkazu výpisem z bankovního účtu žalovaného za účelem prokázání převedení finančních prostředků na účet žalovaného soud pro nadbytečnost zamítl.11 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitel