10 C 151/2024-57 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 200.000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným č. 1 jako vydlužitelem v pozici podnikatele a žalovaným č. 2 jako spoludlužníkem byla dne 13.6.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému č. 1 poskytnuta zápůjčka 200.000 Kč, a to dne 15.6.2018. Žalovaný č. 1 zároveň vystavil bianco směnku vlastní ve prospěch žalobkyně. Žalovaný č. 2 tuto směnku avaloval. Žalovaní neplnili svůj závazek zápůjčku splácet, došlo k zesplatnění celé zápůjčky dle bodu č. 8.3 smlouvy. Vzniká nová jistina sestávající z nesplacené části jistiny a a běžného úroku zápůjčky, tedy 531.639 Kč. Toto bylo žalovaným oznámeno dne 26.12.2018. Žalovaný se dle bodu 8.7 smlouvy zavázal zaplatit v případě prodlení i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky až do zaplacení. Žalovaní se zavázali platit zápůjčku a úroky a poplatky solidárně. Žalobce byl nucen vyplnit směnku na směnečnou sumu 841.629 Kč, součástí směnečné sumy byla také smluvní pokuta ve výši 174.377 Kč za období od 28.12.2018 do 20.11.2019. Ze strany žalobce bylo zahájeno soudní řízení, byl vydán rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích č.j. 38 Cm 1/2020ze dne 7.5.2020. Rozsudkem byla mimo jiné potvrzena povinnost žalovaných uhradit smluvní pokutu do 20.11.2019. Žalovaní však nehradili ani poté, smluvní pokuta tak běží od 21.11.2019 ve výši 0,1 % denně. Žalobce vyzval žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši0,1 % denně z částky 531.639 Kč od 21.11.2019 do 3.4.2024, jedná se o částku 200.000 Kč. Tuto částku žalovaní neuhradili ani přes zaslání předžalobní výzvy. K žalobě žalobce přiložil smlouvu o zápůjčce, oznámení, doklad o vyplacení zápůjčky, kopii směnky, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích č.j. 38 Cm 1/2020ze dne 7.5.2020, předžalobní výzvu.2 Před soudem a v dalších podáních žalobce uvedl, že trvá na žalobě, nemá, co by k věci uvedla, pokud jde o výši úroků či o výši smluvní pokuty, tak ji žalobce sám ponížil. Má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána, ale nemá k dispozici jiné listiny než ty, které jsou založeny ve spise. Nemá s sebou ani kopii směnky. Dále uvedl, že nejedná o smlouvu spotřebitelskou, neřídí se zákonem o ochraně spotřebitele, žalovaný č. 2 měl postavení spoludlužníka, tedy fakticky ručitele. Přesto žalobce úvěruschopnost žalovaného č. 2 zkoumal, žadatel nebyl veden v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce jinou smlouvu ve stadiu vymáhání, jeho identitu ověřil. Žalovaný č. 2 předložil daňové přiznání žalovaného č. 1, byl zřejmý příjem právnické osoby, kde žalovaný č. 2 byl jediným společníkem a jednatelem této právnické osoby.3 První žalovaný se k jednání nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí do datové schránky.4 Druhý žalovaný má ukončený trvalý pobyt na území ČR, zdržuje se tedy pravděpodobně na neznámé adrese v cizině a sod mu proto ustanovil opatrovníka. Opatrovník uvedl, že pan , žalovaný č. 2, je nekontaktní. Má však za to, že smluvní pokuta je požadována dle smlouvy o zápůjčce, kde jsou dva žalovaní, a to firma a fyzická osoba. Má za to, že pan , žalovaný č. 2, zde vystupuje jako spotřebitel, měla být zkoumána jeho úvěruschopnost, což nebyla, má za to, že smlouva vůči fyzické osobě je neplatná a má za to, že i sjednané úroky jsou příliš vysoké. Pokud jde o náklady mimosoudního vymáhání ve výši 1.200 Kč, tyto mohou být požadovány jen po prvním žalovaném. Pokud žalobce předkládá daňové přiznání žalovaného č. 1, tak toto se týká prvního žalovaného, nebyla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jeho výdaje a případně další příjmy. I pokud by žalovaný č. 2 vystupoval jako ručitel, což však ze smlouvy nevyplývá, musela by být zkoumána jeho úvěruschopnost také, odkazuje na § 1812 odst. 1 o.z. Dále má za to, že ve vztahu k druhému žalovanému je i promlčena část žaloby, kterou požaduje úroky z prodlení od 20.11.2019 do 22.4.2021. Žaloba byla podána 22.4.2024. Navrhuje zamítnutí žaloby. Jako opatrovník byl ustanoven soudem, náklady řízení tedy budu účtovat soudu.5 Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích č.j. 38 Cm 1/2020ze dne 7.5.2020 soud zjistil, že bylo vyhověno žalobě žalobce, žalovaným bylo uloženo společně a nerozdílně uhradit žalobci směnečný peníz 841.629 Kč se 6 % úrokem a nahradit náklady řízení, když byl vydán směnečný platební rozkaz, proti němu žalovaní nepodali námitky, když se jim ho nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání na základě obsahu spisu.6 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8 Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9 Podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele výhodnější.10 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde prvním žalovaným je nepochybně právnické osoba a v tom případě není třeba zkoumat její úvěruschopnost, byť žalobce předložil její dvě daňová přiznání. Tato smlouva je mezi žalobcem a prvním žalovaným platná, žalovaný neplnil své povinnosti a vedle jistiny je povinen zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Za období od 28.12.2018 do 20.11.2019 již byla povinnost zaplatit žalovanému smluvní pokutu uložena, avšak k úhradě jistiny nedošlo a smluvní pokuta tak od 21.11.2019 nadále běží ve výši0,1 % denně z částky 531.639 Kč od 21.11.2019 do 3.4.2024, jedná se o částku 200.000 Kč. Soud uložil prvnímu žalovanému tuto částku žalobci uhradit. Spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. a spolu s částkou 1.200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky, když se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli.12 Pokud jde o druhého žalovaného, soud se ztotožňuje s názorem opatrovníka, že zde vystupoval jako spoludlužník, ja je jasně ve smlouvě uvedeno. Vystupuje zde jako fyzická osoba, je označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm, nikoliv identifikačním číslem (IČ) a místem podnikání. Jedná-li se tedy o fyzickou osobu, měla být zkoumána jeho úvěruschopnost, což nebyl a soudu nezbylo, než žalobu proti druhému žalovanému zamítnout.13 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení vůči prvnímu žalovanému, což je soudní poplatek 8.000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., tedy za 3 úkony po 9.100 Kč Převzetí a příprava zastupování, podání žaloby ve věci samé a účast při jednání) a 2x režijní paušál po 300 Kč a jednou po 450 Kč za úkon po 1.1.2025 a 21 % DPH, celkem 34.304 Kč. Soud nepřiznal odměnu za doplnění tvrzení a důkazů ze dne 1.6.2025, které se týkají druhého žalovaného a nikoliv prvního žalovaného, dále soud nepřiznal žalobci náhradu jízdného a náhradu promeškaného času, neboť tyto žalobce nevyčíslil a soud sám není schopen je dopočítat.14 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má druhý žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, tomu však náklady nevznikly. Tento žalovaný byl zastoupen opatrovníkem, který náklady vyúčtuje soudu, který je také zaplatí a poté je bude požadovat po žalobci. V době vynesení rozsudku však jejich výše nebyl známa, bude soudem vyhotoveno samostatné usnesení.