22 C 159/2025-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 16 339,15 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou elektronickými prostředky dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované převodem na účet 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 6 338,15 Kč do , datum, . Žalovaná sjednanou částku nezaplatila řádně a včas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, uzavřené s původním věřitelem jako postupitelem. Žalovaná částka sestává z 10 000 Kč neuhrazené jistiny a 6 338,15 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru. Na příslušenství žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 338,15 Kč od , datum, do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná učinila nesporným, že smlouvu o úvěru v roce , Anonymizováno, uzavřela. V roce , Anonymizováno, měla vedle důchodu i práci s pravidelným příjmem, o kterou následně přišla, proto nebyla schopna splácet. Ke své současné osobní a majetkové situaci uvedla, že má důchod ve výši , částka, , splácí , částka, na , Anonymizováno, , která má příští měsíc skončit. Dále má nepravidelný příjem z brigády až , částka, měsíčně. Na bydlení vydává , částka, , , částka, za energie, , částka, za paušál, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, za potraviny, dále má výdaje na benzín, žije , Anonymizováno, , jednorázově nedávno hradila , částka, za , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , , částka, doplatek za spotřebu vody, , částka, poplatek za popelnice. Je schopna splácet 1 000 - 2 000 Kč měsíčně.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení.4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel se žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout 10 000 Kč převodem na ve smlouvě uvedený účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit spolu úrokem 12 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč do , datum, v 12 měsíčních splátkách po 1 417 Kč, přičemž první byla splatná , datum, . Žalovaná celkem původnímu věřiteli měla uhradit 16 998,95 Kč, RPSN činila 193,63 Kč.6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu původního věřitele bylo poukázáno dne , datum, na účet č. , č. účtu, 10 000 Kč s označením „Zapujcka , Anonymizováno, “.7. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne , datum, odeslaným jí dne téhož dne na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě.8. Dne , datum, byla žalované odeslána předžalobní výzva na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě.9. Žalobkyně netvrdila ani navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení; jaká konkrétní zjištění o žalované z hlediska posouzení úvěruschopnosti původní věřitel zjistil a na základě čeho dospěl k závěru, že právě žalovaná splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany původní věřitel vycházel. Z důkazů soud zejména postrádal jakékoliv důkaz o tom, že původní věřitel prověřil příjmem žalované a jeho zdroj a výdaje, existující zadluženost a platební morálku žalované. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.).12. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).13. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).14. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 10 000 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost částku 10 000 Kč žalobkyni zaplatit.15. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 10 000 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. Při posouzení současných poměrů žalované soud vycházel z toho, že žalovaná je , Anonymizováno, a žije , Anonymizováno, . Její příjmy činí důchod , částka, a nepravidelný přivýdělek z brigády v řádu jednotek tisíců. Pravidelné měsíční výdaje činí na bydlení a živobytí , částka, , doplácí , Anonymizováno, , částka, měsíčně a má rovněž nepravidelné výdaje na , Anonymizováno, a doplatky , Anonymizováno, v řádu jednotek tisíců. Vzhledem k nižší výši částky z bezdůvodného obohacení (oproti původně poskytnuté částce) tak soud dospěl k závěru, že splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek zajistí spravedlivé uspořádání obou stran.16. Zejména pro žalovanou, osobu práva neznalou, je třeba nad rámec výše uvedeného zmínit, že účelem institutu ztráty výhody splátek není pouze ochrana žalobkyně jako věřitele pouze pro případ, že dlužník dohodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohodnutou splátku neuhradí řádně (v plném rozsahu) a včas, tj. v době její splatnosti. Judikatura dospěla k závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2014 ze dne 29. července 2014), že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnost