10 C 62/2020-16 — Okresní soud v Kladně

1.) Manžel se u zdejšího soudu domáhal rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že manželé spolu nežijí, jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. 2.) Manželka s rozvodem manželství souhlasila. 3.) Soud v řízení zjistil tento skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] na Staroměstské radnici v [obec] Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manželky], u obou jde o manželství prvé, oba jsou státními příslušníky České republiky, národnosti české. Z manželství se narodily dvě – již zletilé - děti, a to dne [datum] syn [jméno] [celé jméno manžela] dne [datum] dcera [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela]. 4.) Výslechem manželů bylo vzato za nesporné, že od poloviny roku 2009 spolu nežijí, když se manžel od manželky odstěhoval ke své přítelkyni, se kterou navázal vztah a se kterou žije dosud. Výslechem manželky soud zjistil, že až do odchodu manžela v roce 2009 považovala manželství za standartní, spokojené, byť připustila, že v tu dobu (v pol. roku 2009) se manželé již asi 2 roky intimně nestýkali. Manželka uvedené přisuzovala nedostatku příležitosti a času, poukázala na skutečnost, že manžel často po příjezdu ze zaměstnání namířil rovnou do restaurace a domů se vracel až v pozdních hodinách, kdy již manželka spala. Jeho rozhodnutí opustit společnou domácnost a fakt, že navázal mimomanželskou známost, bylo pro manželku překvapením. Výslechem manžela soud zjistil, že se v manželství cítil nespokojený již několik let před svým odchodem, nelíbila se mu komunikace s manželkou, necítil se doma dobře, a to bylo důvodem, že navštěvoval raději restauraci v očekávání popovídání a pohodového večera. Absenci intimního soužití v době faktického rozchodu manželů potvrdil, s tím, že intimně se manželé nestýkali minimálně 5 let před rozchodem. Zdůraznil, že přítelkyně, kvůli které v polovině roku 2009 opustil společnou domácnost, je dosud jeho životní partnerkou, z jejich soužití se narodila dcera. 5.) S ohledem na výše uvedené vzal soud za prokázané, že manželství je již dlouhodobě, více než 11 let, rozvráceno a neplní svou funkci, intimně se účastníci nestýkali minimálně 2 roky před faktickým rozchodem. Již tato samotná skutečnost napovídá, že soužití manželů nebylo ani tyto dva roky před rozchodem, tedy v letech 2007 a 2008 zcela bezproblémové, přičemž tak dlouhodobou absenci intimního soužití nelze svalovat pouze na nedostatek příležitosti, jak uváděla ve své výpovědi – zcela nevěrohodně - manželka. Lze spíše přisvědčit manželovi, že v rodině, konkrétně ve vztazích mezi manžely problémy existovaly, je však otázkou, zda spolu manželé tyto problémy řešili, zda spolu konstruktivně komunikovali a pracovali na tom, aby se případným nedorozuměním a vzájemným nespokojenostem s partnerem do budoucna mohli vyhnout. Dle názoru soudu k takové komunikaci mezi manžely nedocházelo, manžel se nadále cítil nespokojen, zatímco manželka si manželovu nespokojenost nepřipouštěla, když ona sama manželství hodnotila jako standartní. Za tohoto stavu se postupem času problémy – minimálně na straně manžela – navršily do té míry, že mu na soužití s manželkou přestalo záležet a tím pádem se nebránil navázání vztahu s jinou ženou (k čemuž logicky došlo). 6.) Podle § 755 odst. 1 obč. zák. ve znění zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7.) V projednávané věci bylo prokázáno, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno V roce 2020, tedy po více než 11 letech od faktického rozchodu manželů, již lze spolehlivě uzavřít, že obnovení soužití mezi manželi nelze očekávat a pokud ještě manželství existuje, jedná se pouze o formalitu, bez sebemenšího naplnění pojmu„ manželství“. Proto soud návrhu vyhověl. 8.) Co se týče příčin rozvratu vzájemných vztahů, soud odkazuje na předchozí odstavec [číslo] – příčiny spatřuje na straně obou manželů, především v jejich nedostatečné vzájemné komunikaci v době přetrvávající nespokojenosti ve vztahu. Nelze uvěřit tomu, že o problémech řadu měsíců před rozchodem neměla manželka ani zdání, když mezi manželi 2 roky před opuštěním společné domácnosti manželem neexistovalo žádné intimní soužití. Ani manžel však neprokazoval, že by se snažil situaci zlepšit, navrhoval např. odbornou pomoc atd. 9.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto mezi účastníky podle § 144 o. s. ř., kdy soud neshledal žádnou okolnost případu ani okolnost v poměrech účastníků, která by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoliv ze stran odůvodňovala.