223 C 126/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. 4. Jak dále vyplývá z předložené opravné faktury po reklamaci, vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedené faktury. 5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturou splatnou dne [datum], žalovaná však nic nezaplatila. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.