11 C 43/2021-19 — Okresní soud v Kladně

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství, který odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], manželé mají společné dvě již zletilé děti, poslední společné bydliště bylo v [anonymizováno]. Návrh odůvodnili tím, že mezi manželi došlo k vzájemnému odcizení, každý z manželů preferoval jiné zájmy. Manželství se tak stalo formální svazkem, manžel se pak v březnu 2021 odstěhoval ze společné domácnosti. 2. Manželé spolu s návrhem na rozvod manželství předložili soudu i dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů po rozvodu manželství a o úpravě povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti, ke které však s ohledem na její neurčitý obsah nemohlo být soudem za účelem naplnění podmínek § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přihlédnuto, neboť z dohody není zřejmé, zda jsou předmětné nemovité věci, které nejsou mezi manželi vypořádány, součástí společného jmění manželů či nikoliv, přičemž před jednání ani při jednáním nedošlo k odstranění vad předmětné dohody. 3. Manželka při svém účastnickém výslechu uvedla, že nežijí s manželem asi od ledna 2021, manžel se následně v březnu roku 2021 odstěhoval. Manželé mají odlišné životní hodnoty a priority. Každý z manželů si představuje život do budoucna jinak. Manželé mají společné dvě již zletilé děti. 4. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že manželé spolu nežijí od začátku roku, od té doby nežijí jako manželé, manžel se však odstěhoval až v březnu 2021. Dle manžela si s manželkou přestal rozumět, mají odlišné názory i zájmy. Společné mají pouze dvě již zletilé děti. 5. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že u manželů jsou uvedeny společné pouze dvě již zletilé děti. Ani jeden z manželů neprochází lustrací insolvenčního rejstříku. 6. Podle § 755 odst. 1 a 2 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 7. Z provedeného dokazování vyplynulo, že existence hlubokého rozvratu manželství s rysy trvalosti a nenapravitelnosti je v předmětném případě bezpochyby dána. Pokud jde o hodnocení příčin rozvratu manželství, tyto zpravidla nespočívají na straně jednoho z manželů, v daném případě hrály značnou roli odlišné zájmy či názory, odlišný náhled na společný život. Ostatně to i manželé při jednání shodně uvedli. Tyto příčiny pak vedly k citovému odcizení mezi manželi do té míry, že soužití již nelze obnovit. Nebylo zjištěno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy některého z manželů. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, takové okolnosti však soud neshledal.