19 C 11/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu nežijí, jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, tvrzení uvedená v návrhu na rozvod nijak nezpochybňoval. 3. Vzhledem k tomu, že manžel je státním příslušníkem USA, zabýval se soud nejprve pravomocí českých soudů ve věci rozhodnout a použitelností právního řádu. Žádná dvoustranná mezinárodní smlouva o právní pomoci zavazující oba dotčené státy na danou věc nedopadá, proto soud postupoval podle přímo aplikovatelného článku 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Nařízení Brusel II. bis), podle kterého jsou k projednání rozvodu manželství ve státech Evropské unie příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Oba manželé mají obvyklé bydliště na území ČR a tím je dána pravomoc českého soudu ve věci rozhodnout. Použitelnost českého právního řádu vyplývá při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy, která by tuto skutečnost upravovala vlastní kolizní normou jinak, z § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle tohoto ustanovení se zrušení manželství rozvodem řídí právním řádem státu, jehož občany jsou manželé v době zahájení řízení, jsou-li manželé příslušníky různých států, řídí se zrušení manželství rozvodem právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 4. Soud v řízení zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z tohoto manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] a dne [datum] syn Viktor. O úpravě poměrů obou nezletilých dětí byla rozsudkem zdejšího soudu č.j. 13 Nc 3707/2020-114 ze dne 18. 6. 2021, který nabyl právní moci dne [datum], schválena dohoda rodičů. Nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu s jejich zájmy. 5. Dále bylo zjištěno, že manželé učinili nesporným, že v současné chvíli je již jejich manželství rozvráceno, a že příčinou rozvratu je vzájemné citové odcizení manželů, které vedlo až k ukončení jejich faktického soužití. 6. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že podmínky pro rozvod manželství byly splněny. O úpravě poměrů obou nezletilých dětí bylo pravomocně rozhodnuto, nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy dětí a současně bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí, jakož i to, že po tuto dobu neučinili žádný reálný pokus o obnovení soužití. Oba manželé obnovení soužití naopak vylučují. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v tom, co učinili manželé nesporným, tedy, že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné citové odcizení manželů, které vedlo až k ukončení jejich faktického soužití. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.