209 C 5/2021-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] pro domácnosti, s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené. Součástí smlouvy byl i ceník [právnická osoba]. V rámci smlouvy byl sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně se jednalo o [anonymizováno 7 slov]: [příjmení]: [anonymizováno]. Převzetí zařízení žalovaný stvrdil svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Protože žalovaný opakovaně porušil povinnost vyplývající mu ze smlouvy, když nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a odstoupila os smlouvy, vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek za poskytnuté služby, poskytla mu k tomu náhradní lhůtu, a zároveň žalovaného vyzvala k vrácení pronajatého zařízení. Protože ale žalovaný zařízení nevrátil, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty dle ceníku ve výši [částka] Ani smluvní pokutu ale žalovaný neuhradil. Na žalobkyni právo pohledávky za žalovaným přešlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzvu, na kterou však nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, zakázkový list, odstoupení od smlouvy, výzvu k úhradě a vrácení zařízení, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, předžalobní výzvu, podací arch. 3. Okresní soud v Kladně na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listin vydal ve věci elektronický platební rozkaz. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento zrušen. Účastníci následně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud věc rozhodl vycházeje z důkazů – listin, které byly do spisu založeny. 4. Takto soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, dále že součástí smlouvy byl i sjednaný pronájem koncového zařízení. Ve smlouvě byla jejími účastníky dohodnuta povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností, konkrétně nevrácení pronajatého koncového zařízení pro případ, že smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací bude ukončena. K ukončení smlouvy došlo pro porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, žalovaný nevrátil pronajaté koncové zařízení, na žalobkyni přešlo právo pohledávky v podobě smluvní pokuty smlouvou o postoupení pohledávek. Výše smluvní pokuty činí dle ceníku právě [částka]. Žalovaný neprokázal v řízení, že by smluvní pokutu žalobkyni (její právní předchůdkyni) uhradil. 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo v řízení prokázat, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti (nevrátil, co po ukončení smlouvy vrátit měl), pro takový případ byla dojednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně řádně specifikovala, její výši doložila listinami (ceníkem), doložila také, že na ni platně přešlo právo pohledávky za žalovaným, a to smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný dluh co do důvodu a výše v řízení žádným způsobem nesporoval, nezaložil do spisu ani nenavrhl žádné důkazy, kterými by prokázal, že nárok na zaplacení smluvní pokuty v daném případě není dán, případně, že tuto svou povinnost již splnil. Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně byla ve sporu plně) úspěšná a na nákladech řízení jí byl přiznán zaplacený soudní poplatek [částka] a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21 % DPH. O povinnosti zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.