108 C 14/2021-27 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy Elektromobilita byl žalovaný oprávněn odebírat elektrickou energii dobitím elektromobilu v síti dobíjecích stanic žalobkyně, poskytl mu kartu, kterou se žalovaný zavázal hradit vždy podle platného ceníku elektrické energie ke dni odběru. Žalovaný elektrickou energii odebral, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předložené smlouvy Elektromobilita ze dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný s účinností od [datum] smlouvu o možnosti žalovaného využívat síť dobíjecích stanic žalobkyně prostřednictvím čipové karty. Tato karta mu byla poskytnuta, žalovaný odebral elektrickou energii v celkové výši [částka], žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu za tato dobití v celkové hodnotě [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Následně byl žalovaný upomínán o zaplacení uvedené faktury. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii formou dobití elektromobilu v síti dobíjecích stanic žalobkyně ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturou splatnou dne [datum], žalovaný však nic nezaplatil. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].