207 C 164/2022-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 1 556,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 2. 2022 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne 13. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši 354,32 Kč do 10. 2. 2022. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen podle článku [číslo] smlouvy a všeobecných obchodních podmínek zaplatit smluvní pokutu ve výši nepřesahující 50% částky vypočtené jako součin 0,1% denně z dluhu na spotřebitelském úvěru (z 1 000 Kč), tj. 202 Kč za období 11. 2. – 31. 8. 2022, celkem označila žalobkyně jako předmět řízení částku 1 556,32 Kč. 2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru (prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek odkazující na zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb.) na částku 1 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 354,32 Kč, jehož výše také vyplývá z celkové částky ke splacení 1 354,32 Kč, a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, tvrzená výše úroku je 36%, RPSN činí 5112,92 % (!). Dále žalobkyně odkázala na všeobecné úvěrové podmínky včetně sazebníku v rozsahu 9 stran textu, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovaným souhlasila s těmito podmínkami. 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 13. 1. 2022 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoliv však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému dne 13. 1. 2022 částku 1 000 Kč na č. účtu [bankovní účet], dle smlouvy se žalovaný zavázal částku 1 000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 354,32 Kč a úroku ve výši 36 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru, s možností prodloužení splatnosti. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s uplatněním) v řádu set Kč za každý toliko odkazem na sazebník. 5. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu uzavřenou mezi účastníky je nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom název a předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 1 000 Kč. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta. 7. S ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud přiznal žalobkyni výrokem III. náhradu nákladů v 28,5 % výši (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,75 %) sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (3x 200 Kč za 3 hlavní úkony právní služby, 3x paušál po 100 Kč, DPH 189 Kč, celkem náklady 2 089 Kč). Žalobkyni tak byly přiznány náklady ve výši 595 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.