208 C 126/2023-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná neoprávněně odebírala elektrickou energii, způsobenou škodu ani náklady na její zjištění však nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle smlouvy o připojení odběrného místa [ulice a číslo], [obec] uzavřela žalovaná s distributorem elektrické energie (žalobkyní) smlouvu o připojení uvedeného odběrného místa k distribuční soustavě. 4. Kontrolou odběrného místa dne 22. 11. 2022 byl zjištěn u elektroměru [číslo] odběr elektřiny bez toho, aniž by na odběr byla uzavřena smlouva. Zákazník byl při odběru přítomen, elektroměr byl po kontrole demontován. K ukončení smlouvy o odběru elektrické energie došlo dne 31. 8. 2022. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období měla uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizovala. Netvrdila také, že by za shora uvedenou spotřebu žalobkyni cokoli zaplatila, ačkoli jí škoda byla vyúčtována fakturou se splatností dne 17. 1. 2023. 5. Výše škody vyplývá z rozdílu mezi zjištěným náměrem elektroměru ke dni zjištění neoprávněného odběru a náměrem v době ukončení smlouvy s dodavatelem elektrické energie a z regulované ceny elektrické energie. Pokud jde o náklady spojené se zjišťováním a nápravou důsledků neoprávněného odběru, vyúčtovala žalobkyně náklady na dopravu a náklady na práci techniků ve výši 11 418,77 Kč. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Distributor elektrické energie (zastoupený obchodníkem) uzavřel se žalovanou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Tentýž den byla žalovaná připojena k distribuční soustavě žalobkyně. Smlouva o odběru elektrické energie byla ukončena ke dni 31. 8. 2022. Po ukončení smlouvy ale nedošlo k odběru měřícího zařízení (elektroměru), žalovaná elektřinu dále odebírala, takže do 22. 11. 2022, kdy technici společnosti fakticky provedli kontrolu měřícího zařízení, neoprávněně odebrala elektrickou energii v ceně 5 975,61 Kč. Žalobkyni vznikly další náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru a odběrem elektroměru ve výši 11 418,77 Kč. Žalovaná byla fakturou vyzvána k zaplacení shora uvedených částek v celkové výši 18 847,34 Kč do 17. 1. 2023, což nesplnila. 7. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné rozumí odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. 8. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je objektivní. 9. Podle § 19 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. při neoprávněné dodávce elektřiny určí množství skutečně neoprávněně dodané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněné dodávce elektřiny, a to nejvýše za období 36 měsíců. 10. Podle odst. 2 tohoto ustanovení náhrada za neoprávněně dodanou elektřinu je složena ze za a) součinu množství neoprávněně dodané elektřiny a pevné ceny za dodávku záporné regulační energie dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněně dodané elektřiny; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny a 2. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny, b) součinu hodnoty maximálního dodaného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněné dodávky a ceny za překročení rezervovaného výkonu podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. 11. Podle odst. 3 tohoto ustanovení součástí náhrady za neoprávněně dodanou elektřinu, která vznikla provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou dodávkou elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné dodávky elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů. 12. Ze shora uvedené právní úpravy tak vyplývá, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 uvedeného zákona ve spojení s § 19 uvedené vyhlášky z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. 13. Pokud tedy žalovaná po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem odebírala elektrickou energii i nadále (neoprávněně), odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny bez ohledu na to, zda se v určitém období v odběrném místě fakticky zdržovala či nikoli. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 563 o. z., v daném případě od pozdějšího data stanoveného věřitelem, kterým je datum splatnosti faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne po splatnosti faktury. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.