210 C 164/2023-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvou o sdružených službách dodávky plynu č. 2021 [číslo], v níž se žalobkyně mimo jiné zavázala zajistit žalovanému dodávku plynu do jím nahlášeného odběrného místa, žalovaný se pak zavázal žalobkyni za dodávky řádně a včas zaplatit. Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí rovněž Obchodními podmínkami žalobkyně pro dodávky zemního plynu domácnostem a maloodběratelům. Na základě smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému plyn do odběrného místa, jak výše uvedeno, povinností žalovaného bylo hradit žalobkyni cenu za dodaný plyn, s tím, že cena se skládá jednak z ceny plynu a jednak z regulovaných plateb, stanovených dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. K takto sjednané ceně byla žalobkyně oprávněna před připočítat DPH a příslušnou daň; splatnost ceny zemního plynu byla v čl. III obchodních podmínek dohodnuta tak, že nastává 14 dnů od data vystavení faktury, není-li ve faktuře uveden pozdější termín splatnosti. 2. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] dne [datum], jednalo se o fakturu za dodávky plynu a souvisejících služeb v období od [datum] do [datum] Faktura byla vystavena na částku 38 345 Kč s datem splatnosti [datum]. Na tuto fakturu žalobkyně následně [datum] započetla přeplatek žalovaného ve výši 7 088 Kč (fakturou [číslo]), takže o započtenou částku jeho dluh klesl. 3. Žalobkyně a žalovaný si dle Obchodních podmínek ujednali povinnost žalovaného uhradit žalobkyni za každou oprávněně zaslanou upomínku paušální náhradu ve výši 200 Kč, přičemž po zaslání upomínky ze dne [datum] žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na paušální náhradu nákladů ve výši 200 Kč fakturou [číslo] splatnou [datum]. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] svůj dluh žalobkyni neuhradil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka se již stala splatnou, náleží žalobkyni podle článku III odst. 12 obchodních podmínek smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – 7, ten se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byli účastníci upozorněni, že pokud se do ve lhůtě do 10 dnů k výzvě nevyjádří, bude soud předpokládat, že z rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci zůstali nečinní, soud proto postupoval podle § 115 a o. s. ř. a rozhodl věc bez nařízení jednání. 5. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], z oznámení o zápočtu pohledávek ze dne [datum], z faktury [číslo] dne [datum], z obchodních podmínek žalobkyně a z výzvy k úhradě dlužné částky, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o dodávce zemního plynu na odběrné místo, které si žalovaný sám zvolil, za odebraný zemní plyn v období od [datum] [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 38 345 Kč, [datum] oznámila žalobkyně žalovanému započtení z dlužných pohledávek ve výši 7 088 Kč, s tím, že započítává tento přeplatek na straně žalovaného k úhradě dluhu, který žalovaná za žalovaným eviduje. Z předžalobní upomínky bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývala žaloba k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, obsahuje vysvětlení nároku. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud dospěl k právnímu závěru, podle něhož žalobkyně se žalovaným uzavřeli kupní smlouvu v režimu energetického zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Byl prokázán dluh žalovaného ve vztahu k žalobkyni za fakticky spotřebovaný od zemní plyn, který žalovaný, jak bylo prokázáno, odebral od žalobkyně. Žalovaný soud soudního řízení netvrdil, že by částku, které předmětem tohoto sporu, žalobkyni uhradil, a to ať už zcela nebo alespoň částečně. Soud proto neměl důvod neuvěřit žalobkyni, že předmětná faktura, jak shora uvedeno ponížena o započtenou částku 7 088 Kč, zůstala dosud žalovaným neuhrazena. Žaloba tak byla shledána důvodnou a ve věci rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle paragrafu 142 odst. 1 o. s. ř., náklady řízení úspěšné žalobkyně spočívají v soudním poplatku ve výši 1 259 Kč, 2 žalobkyní účtovaných úkonech po 500 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, k tomu 2 režijní paušály po 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud žalobkyni přiznal též 21 % DPH z nákladů řízení, vyjma soudního poplatku, neboť zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem této daně.