20 C 15/2024-102 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 108 732 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v 36 pravidelných měsíčních splátkách 6 638 Kč včetně úroku ve výši 59,86 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši 499 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 82 979 Kč včetně přirostlého smluvního úroku dle smlouvy, smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. 14,15, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 23. 5. 2023 do 26. 2. 2024 ve výši 23 751,14 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč u splátek č. 14, 15, pojistného za splátku č. 16 ve výši 604 Kč, smluvního úroku ve výši 59,86 % p.a. z dlužné jistiny od 23. 5. 2023 do 16. 7. 2023 a dále v zákonné výši 15% p.a. a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 21. 5. 2023 do 27. 11. 2023 v kapitalizované výši 6 830,67 Kč a z částky 84 981 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy včetně příloh a dodatků, interních dokumentů žalobkyně k elektronické komunikaci s žalovaným, kopie občanského průkaz žalovaného, oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, splátkového kalendáře, informačního dokumentu o pojištění, přihlášky do pojištění a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 1. 2022 dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po 6 638 Kč počínaje od měsíce následujícím po měsíci vyplacení. Částka obsahovala úhradu pojistného ve výši 604 Kč na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi žalobkyní a pojistitelem. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pokud by se žalovaný ocitl v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, se kterou by byl žalovaný v prodlení déle jak 15 dnů.4. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku ve výši 100 000 Kč, přičemž celkem uhradil částku 93 432 Kč a to v měsíčních splátkách po 6 638 Kč od února 2022 do prosince 2022 a dále ve splátce 6638 Kč za únor, červen a červenec 2023 a dále ve splátce 500 Kč za listopad 2023. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou č. 14, 15 o více jak 65 dní.5. Z upraveného splátkového kalendáře ze dne 10. 1. 2023, přípisu ze dne 10. 1. 2023 a žádosti o odklad bylo zjištěno, že žalobkyně povolila žalovanému odklad splátky č. 12.6. Z karty hodnocení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z SOLUS, výplatních lístků a výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Čistý příjem žalovaného činil více jak 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný neměl záznam o prodlení s placením pohledávek dle bankovního registru.7. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.8. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů.9. Z výpisu statistiky České národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba pro korunové úvěry domácnostem na spotřebu byla ve výši 7,99 % v období leden 2022.10. Z oznámení ze dne 21. 5. 2023, výzvy k zaplacení ze dne 17. 4. 2023 a 18. 5. 2023 a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovaného k úhradě dluhu. K datu 21. 5. 2023 žalobkyně prohlásila úvěr za zesplatněný.11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. žalobkyně dne 17. 1. 2022 uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 36 měsíčních splátkách po 6 638 Kč počínaje od měsíce následujícího včetně smluveného úroku ve výši 59,85 % p.a. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pokud by ani po zesplatnění žalovaný dluh neuhradil, vzniklo právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, se kterou by byl žalovaný v prodlení déle jak 15 dnů. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátky č. 14, 15 o více jak 65 dnů. Žalovaný uhradil celkem částku 93 432 Kč. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 21. 5. 2023.12. Z emailové komunikace ze dne 17. 1. 2022, listiny nazvané jako „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ a potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 1. 2022 soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.14. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.16. Podle čl. II zák. č. 257/2016 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.17. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li b